Tím, že Řekové v pátek ustoupili, byly zachráněny řecké banky, které by už tento týden stály před totálním krachem. Jeden slib voličům tedy premiér Tsipras splnil: prozatím totiž zabezpečil setrvání Řecka v eurozóně. (Více se dočtete zde)
Teď bude muset vysvětlovat voličům, proč ustoupil. Řekům se podařil „velký úspěch“. Dosáhli přejmenování „trojky“ na „tři instituce“. Šéf socialistické strany PASOK Evangelos Venizelos, kterého marxisté ze Syrizy vymetli od moci, už prohlásil, že žádná propaganda nebo pirueta nemůže zakrýt, že Syriza „lhala občanům a prodávala iluze“.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hugo Dixon (Více se dočtete zde) na Reuters přichází se seznamem reforem, které by mohla Tsiprasova vláda strávit. Například je třeba vytvořit skutečně nezávislou daňovou autoritu, aby bylo jasné, že se bude opravdu bojovat s daňovými úniky. Dobré by bylo vyhlásit daňovou amnestii a pak už jenom postupovat velmi tvrdě. Penzijní privilegia soudců, generálů a vysokých úředníků musí být zrušena. Řecká ortodoxní církev musí přijít o privilegium neplacení daní, stát by měl přestat platit mzdu kněžím. Služby a telekomunikace jsou stále málo liberalizovány. Řecko by mělo založit „špatnou banku“ po vzoru Španělska a Irska.
Česká republika by zde mohla fungovat jako odstrašující příklad, kdy v dozorčí radě této instituce seděli poslanci opoziční smlouvy ještě pět let po jejím skončení. V ČR Konsolidační agentura sloužila příliš často k tomu, aby se korupčníci a tuneláři zadními vrátky dostali k majetku.
Pokud podle Dixona Řekové pozitivně překvapí evropské partnery ochotou reformovat, třeba se jim časem nějak změkčí i úvěrové podmínky.
Na Bloombergu (Více se dočtete zde) kritizují švédskou centrální banku Riksbank. Švédsko má zákony přátelské k ženám, Švédsko má krásné cyklostezky a fungující sociální síť. Jednu věc ale Švédsko nezvládlo. Podcenilo riziko deflace a příliš nízké inflace.
Švédsko nyní zavedlo negativní úrokové míry a oznámilo nákup státních dluhopisů, tedy kvantitativní uvolnění. Kritici říkají, že radikálním krokům se bylo možné vyhnout, kdyby Riksbank nezvýšila úrokové míry příliš brzo a pak je nezačala snižovat příliš pozdě. Reputace švédské centrální banky je prý nyní špatná.
Švédsko podcenilo riziko deflace a příliš nízké inflace.
Zpráva britské Sněmovny lordů (Více se dočtete zde) se zabývá vztahem EU k Rusku a mapuje nejrůznější chyby, ke kterým došlo. EU se měla více soustředit na boj proti praní špinavých peněz, též v zemích, jako je Česká republika.
Možná by stálo za to Britům připomenout, že podíl na slabosti EU vůči Rusku mají do velké míry i oni. Vnitřně se stravovali odchodem Skotska a teď vymýšlením nového uspořádání. Oslabují Unii úvahami o svém odchodu v době, kdy to EU zjevně nejméně potřebuje. Ve vyjednávání Evropy s Ruskem nejsou vidět, jsou vidět Merkelová a Hollande. Oslabují EU tím, že si pletou federalismus s centralizací. Debat o ekonomické léčbě eurozóny se bohužel nezúčastňují. A tak dále…
