Lodě smrti ve Středozemním moři, kybernetické útoky v USA, válka v Sýrii, válka v Jemenu, Islámský stát, Rusko a Ukrajina, Boko Haram, aš‑Šabáb, či jak se to všechno jmenuje. Zlo nastupuje, je na pochodu. Svět se zdá volatilní, nestabilní, stále nebezpečnější.
Jenže není. Je to pouze svět vjemů a dojmů. I když jsme přesvědčeni o opaku, je život na planetě pořád lepší. Krize jsou ale hlasitější a z toho hluku se rodí úzkost. Je to asi spíše úzkost z toho hluku, ne nutně z nějaké hluboké krize samotné.
Globalizace a stále rychlejší komunikační technologie pocit volatility a nebezpečí logicky povzbuzují.
V souvislosti s 25. výročím udělování ceny Lionel Global Price vznikl projekt rozhovorů s nejrůznějšími prestižními světovými učenci, kteří odpovídají na otázku, zda je svět lepší než před rokem 1990, a většina z nich se shoduje na tom, že jednoznačně ano, a dokonce jsou přesvědčeni, že stále lepší časy nás čekají ještě dalších 25 let.
Jsme svědky dramatického poklesu chudoby a dětské úmrtnosti, vzrůstu globálního obchodu a investic i šíření demokracie a kupodivu se šíří i dodržování lidských práv.
Co se mohlo stát, a nestalo se? Jaderné zbraně neunikly z rukou kolabujících států, dluhová krize nepotopila Jižní Ameriku, Asii ani Rusko, k válce mezi Indií a Pákistánem nedošlo, stejně jako jsme se vyhnuli globální pandemii.
Článek se dále věnuje pěti oblastem: terorismu, vzestupu Číny, boji za lidská práva, boji s chudobou a americké hegemonii.
Dynamický vzestup Číny a způsob, jak to Čína dokázala uřídit a stát se součástí globálního kapitalismu, je zázrak.
Všude na světě, především v Africe, došlo k poklesu chudoby. Nyní je třeba soustředit se na sociální pokrok a budování střední třídy.
I v oblasti lidských práv je tu pokrok. Kolaps komunismu je sice už stará vesta, jsou tu ale i jasné pozitivní příklady Nigérie, Šrí Lanky a hlavně Indonésie.
MACHÁČEK: Šťastní lidé Severu a Švýcarska |
Šíření satelitní technologie a mobilních telefonů dává lidem možnost lépe rozumět vládám, kritizovat vlády, a dokonce hlasovat skrze mobilní telefony.
Zdá se, že velké státy se po zkušenosti 11. září 2001 dokázaly vyhnout či zabránit velkým teroristickým útokům, do budoucna je největší výzvou kybernetický terorismus nebo kybernetický státní terorismus.
A co se USA týče, ty zůstávají nezpochybnitelnou supervelmocí – ve vojenství, diplomacii, vzdělání, v médiích, energetice a hlavně v digitální technologii. Američané zůstávají globálním policistou.
Konec citací z článku. Tady ze střední Evropy se nám to ale opravdu jeví spíše jako hyperglobální pohled. Snadno se to takhle konstatuje z bezpečí Kanady či americké univerzitní katedry.
Přečíst si občas nějaké optimistické shrnutí je hezké, ale za našimi humny to tak klidně a růžově opravdu nevypadá.
Je toho opravdu spíše „příliš najednou“. Agresivní Rusko a hrozba kolapsu Ukrajiny, Řecko, politický extremismus a odpor k migraci, topící se uprchlíci, stárnutí obyvatelstva a podobně.
(Přečteno včera v Českém rozhlase Plus)
...
Když zůstaneme v módu dobrých zpráv, pak možná potěší článek Tonyho Barbera ve FT, který konstatuje, že vlna politického populismu, či dokonce extremismu v Evropě je na ústupu.
Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).
