Lidovky.cz

MACHÁČEK: Volba mezi dvěma zly

Názory

  12:53
Gillian Tettová zvedá ve Financial Times v poslední době frekventované téma zadluženého Portorika, resp. paralelu s Řeckem, o kterém jsme psali už nejednou také v Monitoru.

Pevnost El Morro a stará čtvrť Old San Juan v hlavním městě Portorika jsou zařazeny na seznam památek UNESCO. foto: Marta Portugues.

Ani problémy předluženého Portorika nejsou jistě nic příjemného, natožpak jednoduchého. Problém předlužení tohoto zvláštního teritoria, které není americkým státem, spočívá například v tom, že věřitelé jsou velice rozdrobeni, žalují se mezi sebou a není moc jasné, s kým jednat. Text Gillian Tettové si přečtěte zde.

Portoriko ještě před deseti lety vesele rostlo, žilo z amerických vojenských základen, turismu a daňových úlev, které měly lákat americký byznys. Jenže americká vojenská přítomnost je menší a daňové prázdniny už taky skončily. Od roku 2005 se ekonomika Portorika zmenšila o deset procent. Dluh vůči HDP je přes 100 procent a až 150 procent, když se přidá vnitřní dluh penzijního systému.

Amerika disponuje devátou kapitolou úpadkového zákona, která umožňuje věřejným entitám, tedy například municipalitám, ochranu a prostor pro restrukturalizaci. Využil toho například Detroit. 

Jenže na teritoria a jednotlivé americké státy se to nevztahuje a zvláštní federální pomoc americká vláda ostrovu poskytnout nechce, protože by o ni brzy začal žádat třeba podobně zadlužený stát Illinois.

Poznámka autora Monitoru: Zpět k paralelám a rozdílům s Řeckem. Krom toho, že zadlužení je menší než v případě Řecka, rozdíl je prakticky pouze v tom, že v případě Portorika nikdo ani ve snu neuvažuje o tom, že by zavedlo vlastní měnu nebo že by hrozilo odpoutání od sféry amerických zájmů.

V obou případech platí, že se krize povleče a pro lidi, kteří zde žijí, to ještě spoustu let nebude nic zrovna příjemného.

Hugo Dixon se na Reuters domnívá, že Řekové volí mezi dvěma zly. Volit „ano“ znamená další nejméně dva roky hluboké recese, volit „ne“ znamená chaos, časem znovuzavedení drachmy, další chaos a hyperinflaci.

Řecko potřebuje podle MMF od států eurozóny dalších 36 miliard eur v příštích třech letech, aby se mohly řecké veřejné finance dostat na udržitelnou úroveň. Tuto pomoc bude Řecko potřebovat, i když slíbí a provede reformy, které jsou od něj žádány.

Evropa bude muset akceptovat další očesání a restrukturalizaci dluhu.

Zajímavé je, že analýza MMF vyšla o den dříve, než se Řecko rozhodlo MMF nezaplatit.

Debata Jana Macháčka

(Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.