Vezměme si eurozónu. V kolébce společné měny jí bylo určeno, že má stát na pravidlech a jejich přísném dodržování. Mělo se za to, že společná měna může fungovat i bez společných daní a dluhopisů právě proto, že budou dodržována pravidla.
Bylo to přitom Německo, kdo vůbec poprvé porušil Pakt stability a růstu, a bylo to Německo, kdo porušil zásadu, že státům v problémech se v rámci eurozóny nepomáhá, a kdo prosadil pomoc Řecku, resp. převlečenou pomoc vlastním bankám.
Finanční trhy potom začaly logicky tzv. testovat, komu se ještě pomůže a komu nikoliv. Tím po roce 2009 vypuklo naplano to, čemu jsme si zvykli říkat krize eurozóny.
Je to ale Německo, kdo stále ještě odmítá snížit nominální výši řeckého dluhu jeho odpisem, i když každý ekonom dnes (bohužel až dnes) ví, že ty dluhy prostě splatitelné nejsou.
Byli to Němci, kdo jednostranně a velmi emotivně rozhodl o vypnutí svých jaderných zdrojů, čímž způsobili smrt trhu s emisními povolenkami. A trh s emisními povolenkami – to měla být svého času výkladní skříň společné evropské energetické politiky.
MACHÁČEK: Evropa neumí reagovat na krize |
Před pár dny Němci rozhodli o rozšíření plynovodu Nord Stream bez konzultace s kýmkoli, což jde zase proti politice Bruselu.
Oficiální politikou EU přitom bylo omezení závislosti na Rusku a důraz na diverzifikaci energetických zdrojů. Bylo to i zájmem středoevropských zemí.
Celonárodní vlna solidarity
Rozšíření plynovodu Nord Stream jde přitom proti tomu, co se snaží v EU prosazovat aktivní slovenský komisař Maroš Šefčovič.
Co se uprchlíků týče, je dobré připomenout, že Angela Merkelová nejprve vyhlásila, že multikulturalismus zemřel.
Před týdnem vyhlásili Němci celonárodní vlnu solidarity a místo dodržování pravidel zdůraznili potřebu flexibility, a pak najednou zase zavedou hraniční kontroly a žádají vrátit pravidla zpátky do krabičky, protože je třeba znovu zavést pořádek.
MACHÁČEK: Německo ode zdi ke zdi |
Jeden rozdíl tu je. Společné evropské dluhopisy, sdílení dluhů, společné pojištění vkladů – to je pro Němce naprosté tabu, zde žádná vzájemnost a solidarita neplatí a nikdy platit nesmí.
Ale povinné sdílení uprchlíků skrze kvóty, to tabu není, to je najednou rozkaz, to je solidarita, kterou musí každý dodržovat.
Co je na tom všem stejné? Že si Němci prostě dělají, co chtějí. Jednou je to flexibilita, pak je to zase pořádek, pak zase nepořádek, jak je jim zrovna libo. A ostatní se musí podřídit. Účelem tohoto textu ovšem není hájit českou politiku, to je pochopitelně jiná kapitola a téma na jiný článek.
Kratší verze přečtena včera v Českém rozhlase Plus.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011.
