Analýza konstatuje jako fakt, že uprchlická vlna se jasně zvýšila v okamžiku, kdy Angela Merkelová prohlásila, že Německo přijme každého azylanta, který na to má nárok. Upozorňuje na to, že středoevropské státy si stěžují, že nebyly konzultovány apod. Leckdo počítal s tím, že na konci října začne vlna opadávat, ale neděje se to.
Můj dodatek: srovnejme si čísla s tím, co dohodla EU na víkendovém balkánském summitu. EU zaplatí 100 000 míst v chráněných přístřeších na balkánské trase. Řekové slíbili 30 000 míst v přístřeších, pokud to EU zaplatí. To přece nestačí ani na týden.
Možnosti jsou dvě. Uprchlická vlna začne polevovat s tím, jak přijde zima, a s tím, jak začnou zabírat opatření, která EU dohodla s Tureckem.
Druhá možnost je, že vlna opadávat nezačne, protože situace v Sýrii se zhorší a protože opatření slíbená Tureckem prostě nezaberou.
Zjevné také je, že příval dosáhl takových rozměrů, že prostě nebude do budoucna možné vyřizovat azylové žádosti individuálně a EU bude muset v souladu s mezinárodním právem volit nějaké jiné mechanismy, například nějaké dočasné azyly pro celé skupiny osob.
Nová polská vláda slibuje být asertivnější jak vůči Rusku, tak vůči Bruselu, ale první velký konflikt asi nepřijde kvůli uprchlíkům, ale hlavně kvůli tomu, že Polsko je rozhodnuto žádat výjimku z jednotného postoje EU-28 na klimatické konferenci v Paříži. Pravděpodobný nový polský ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański tvrdí, že „co se migrace týče, směřuje EU k pragmatismu. Co se klimatu týče, nevidím žádné akceptovatelné řešení.
Budoucí polská premiérka Beata Szydlová je dcerou horníka, strana PiS slibuje podporu krvácejícího polského hornictví, které zaměstnává 100 000 lidí a Polsko je vůbec největším producentem uhlí na kontinentě. A tamější energetika je stále zastaralá.
Podle Gideona Rachmana se éra kancléřky Merkelové chýlí ke konci. Svým způsobem je to prý nespravedlivé, protože kancléřka neměla ve věci uprchlíků moc na výběr a myslela to dobře. Potíž je, že situace jí přerůstá přes hlavu. Panika narůstá, náklady rostou, sociální služby se hroutí, pravicové násilí narůstá a popularita kancléřky klesá.
Kancléřku by mohlo zachránit pouze to, že vlna uprchlíků začne opadávat (viz začátek dnešního Monitoru).
Dominic Elliot upozorňuje, že Polsko asi zaznamená velkou nelibost zahraničních investorů, protože navržená zvláštní daň se týká především hypermarketů, které jsou vlastněny zahraničním kapitálem, i bank, které jsou také z 60 procent vlastněny zahraničním kapitálem.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
