Pesimistického průvodce rokem 2016 naleznete ZDE.
1. Cena ropy vystoupá rychle nad 100 dolarů za barel. Svět se propadne do recese, ale Putin bude znovu na koni.
2. Islámský stát zahájí rozsáhlé útoky na ropnou infrastrukturu zemí na Středním východě vyvážejících ropu.
3. Británie se rozhodne opustit Evropskou unii.
4. Donald Trump se stane americkým prezidentem.
5. Velké světové banky jsou zasaženy hackerským útokem. Ruští a íránští hackeři spojí své síly.
6. Evropská unie se zhroutí pod tlakem obav z migrace.
7. Čínská ekonomika spadne do recese, moci se chopí armáda.
8. Izrael zaútočí na íránská jaderná zařízení.
9. Prudce se zvýší globální oteplení.
Optimistickým průvodcem čtenáře zatěžovat nebudeme. Docela optimistické by totiž bylo, resp. by docela stačilo, kdyby se nic z výše zmíněného nestalo. Jestli příští rok zabere nová americká měnová politika nebo se chytí na trhu řecké dluhopisy, je pak vlastně vedlejší.
MACHÁČEK: 2016 – rok otázek a možného zlomu |
Deník Financial Times už ustálil pro novou polskou vládu termín „ultrakonzervativní“, nicméně se v sérii článků snaží investory uklidnit, že polská vláda prý bude „business friendly“.
Tvrdí to alespoň místopředseda vlády Mateusz Morawiecki. Bývalý bankéř z banky Santander listu řekl, že v Polsku je u moci „tržně orientovaná vláda, která věří ve svobodnou ekonomiku“.
Nový polský superministr, který má právo mluvit do financí, hospodářství, infrastruktury a inovací, prý tvrdí, že zvláštní zdanění bankovních aktiv (0,39 procenta) jepřijatelné a podobné jako v Británii či Německu (přitom v Británii tato daň neexistuje a v Německu mají daň z finančních transakcí – pozn. aut. Monitoru JM). Za získané peníze lze prý snížit daně malým a středním podnikům.
MACHÁČEK: Americké katastrofy nejlepších a nejchytřejších |
Polský ministr se také chce soustředit na boj s daňovými úniky a chce zavést obdobu britské „Google tax“, která má zabránit firmám odlévat zisky do zahraničí.
Nová polská vláda prý dohlédne na to, že evropské peníze nebudou utráceny, ale investovány.
Na podpoře polských podniků nevidí ministr nic špatného, musí se prý pomáhat chytře, jako pomáhalo Německo svým podnikům před třiceti čtyřiceti lety. Na stole prý má stovky stížností od polských menších a středních podniků, jak musí dnes a denně na Západě čelit všemožným netarifním bariérám.
O dvouprocentní dani postihující supermarkety větší než 250 metrů čtverečních se v Polsku v posledních týdnech moc nemluví, stejně jako o předvolebním plánu propojit ztrátové uhelné doly s energetickými firmami, které jsou většinou veřejně obchodovatelné.
MACHÁČEK: Vychovatelka Evropy Angela Merkelová |
Polská vláda toho hodně naslibovala a po zdrojích se bude poohlížet všude, to je jisté. Hlavně bude dávat pozor na to, co všechno prošlo Maďarsku, kde například platí zvláštní daň telekomunikační firmy.
Řecký premiér Alexis Tsipras tweetoval, že ve španělských volbách prohrála fiskální přísnost. Tomu se na Bloombergu směje Mark Champion. Za prvé samotný Tsipras nyní v Řecku prosazuje stejnou fiskální přísnost, proti které se nechal zvolit premiérem, a za druhé tři ze čtyř hlavních stran ve Španělsku (kromě Podemos) považují za klíčové zůstat v eurozóně, což bez předepsané fiskální přísnosti.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
