Jak však správně konstatuje analýza agentury Bloomberg, nejpopulárnějším tématem stejně bude ono „tady a teď“ a všichni budou chtít diskutovat o roztávání čínského akciového trhu, budoucnosti čínské ekonomiky, studené (zatím) válce mezi Saúdskou Arábií a Íránem nebo o devastaci ruské ekonomiky.
Čína v roce 2015. Nevyrovnaný gigant jinu a jangu vrhající dlouhý stín |
Přidejme si další samozřejmé výzvy doby jako dopad migrační vlny na ekonomický růst, hrozba rozpadu Schengenu nebo vyhlídka možného odchodu Velké Británie z EU. Podle mého soudu je ale správné, že pořadatelé akcentují něco jiného než úplné aktuality. O těch se mluví pořád a všude. Evropa bude svými krizemi zahlcena tak dlouho, že se může stát, že jí ujede digitální a robotický vlak. Do Ameriky a do Asie. A to, co platí pro Evropu jako celek, platí pro Českou republiku trojnásob.
Mezi hvězdy zasedání v Davosu má patřit nový kanadský premiér Justin Trudeau, který přiveze jednu z největších delegací. Trudeau je hvězdou či výkladní skříní moderního levicového liberalismu. Jen letos přijme Kanada 50 000 uprchlíků, 10 000 už přiletělo. Nikoli překvapivě se Trudeau zúčastní panelu o genderové vyváženosti v ekonomice.
V Davosu se objeví také guvernérka ruské centrální banky, která bude mluvit o „globálních dluhových dilematech“ v situaci, kdy se právě Rusko propadá do hlubokých dluhů.Íránský ministr zahraničí se těžko vyhne „alespoň pohledem“ svému saúdskému protějšku Ádilu al-Džubajrovi nebo princi Turkímu al-Faisalovi, jenž má hovořit v rámci panelu s názvem „Jak rozumět islámu“.
...
Americký finančník a filantrop George Soros se obává, že to, co se děje v Číně, může být počátek podobně masivní globální krize, jako byla ta, která začala v USA v roce 2008;ale v tom, co říká, může mít i jako investor nějaký zájem. Při vší úctě, ani Soros se netrefí pokaždé. V roce 2011 například řekl, že „credit crunch“ či „zadrhnutí úvěrů v eurozóně“ může mít vážnější důsledky než krize z roku 2008, což se zcela nepotvrdilo.
Americká ekonomika je také s kapitálovým trhem svázána daleko silnějším poutem, než je se svým kapitálovým trhem svázána ekonomika čínská. Ale uvidíme.
...
Gideon Rachman ve svém úterním článku pro Financial Times upozorňuje, že přísun migrantů bude prostě v příštích letech pokračovat jako jakýsi nevyhnutelný trend. Článek se jmenuje „Masová migrace do Evropy je nezastavitelná“. Svědčí o tom i jakési nezměnitelné, takřka fyzikální zákony. Populace na Středním východě, v jižní Asii a Africe je mladší, chudá a rychle narůstá. V Evropě dnes žije 500 milionů lidí, což je pouhých sedm procent světové populace. Jenom v Africe už žije miliarda lidí a v roce 2050 tam bude žít 2,5 miliardy lidí. V Evropě počet obyvatel stagnuje – nebýt migrace, Evropa se vylidňuje. Evropa je bohatá, prosperitní, přitahuje jako magnet.
Naopak v Africe či na východě probíhá masivní populační exploze, kterou nikdo nezastaví. Základní demografické trendy a migrační magnety jsou prostě nastaveny jasně. V zásadě se prý jedná o zvrat historického trendu. V koloniální době byl pohyb opačný. Evropané praktikovali svého druhu demografický imperialismus, vybíjeli nebo si podřizovali domácí obyvatelstvo.
Evropané provozovali řetězovou migraci. Jeden člověk se usadil třeba v Argentině nebo USA, poslal domů peníze a další ho časem následovali. Teď se děje totéž v opačném směru. Ze Sýrie do Německa, z Maroka do Nizozemska, z Pákistánu do Anglie. Nestabilita na Středním východě neustane, ekonomické migranty nepůjde vracet a sjednocování rodin zajistí nepřetržitost migračního proudu.
Němci vyčíslili přínos uprchlíků. Bez nich přijdou potíže, varuje analýza |
Než se tomu jako nativisté bránit, je podle Rachmana asi lepší realitu přijmout s otevřeným srdcem. Zadlužené evropské ekonomiky stejně potřebují mládí a dynamiku. Ubránit by se mohly jenom nějaké izolované ostrovy jako Austrálie, ale Evropa, která má s Asií pozemní hranici a Afriku má blízko, příliv nezastaví.
V mnohém nesouhlasím. Pozemní hranici samozřejmě chránit lze. Příliv sice nelze zastavit, ale lze ho významně i účinně korigovat, regulovat a usměrňovat.
Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost).
