Média si z toho vzala nějaké výpočty o pozitivních makroekonomických dopadech migrace do roku 2020. To ovšem není žádná novinka. Vypočítávají to už pár měsíců i jiné instituce, včetně západoevropských centrálních bank. V případě Německa se odhaduje, že migrační vlna zvýší HDP o několik málo desetin procenta. Německo mírně uvolní rozpočtovou restrikci, migranti dostanou dávky, které utratí, budou se zbavovat úspor, které si přivezli, apod. Stát bude více investovat do jejich ochrany, ubytování, integrace i celkové bezpečnosti.
Migranti mohou více zpružnit pracovní trh, na druhou stranu lze při nízkých cenách ropy čekat, že jejich vstup na pracovní trh zvýší deflační tlak, protože bude snižovat mzdy v nejnižším segmentu mzdového žebříčku.
Jinak jsou všichni seriózní akademičtí ekonomové naprosto zdrženliví a opatrní, protože o ekonomických dopadech migrace nemohou zatím konstatovat prostě vůbec nic. Záleží na tom, jak se budou migranti integrovat, budou-li vznikat ghetta a paralelní společnosti, jak vstřícně či nevstřícně se k nim bude stavět většinová společnost. Museli bychom vědět něco o jejich vzdělání, pracovních návycích, o tom, jak se jejich kultura bude mírumilovně mísit s tou německou, a podobně. Klíčová slova pro dlouhodobý ekonomický úspěch jsou důvěra a vnitřní koheze společnosti.
Trochu to při vší úctě vypadá, jako by byla poptávka po tom, aby MMF zveřejnil něco pozitivního. Lagardová chce zůstat na svém postu ještě jeden turnus. Jinak si asi každý rozumný člověk přeje, aby ty dopady byly dlouhodobě pozitivní, protože ten, kdo touží po negativních dopadech jen proto, aby došlo na jeho „slova varovná“, je prostě pitomec. Vtip je ale v tom, že zatím důkazy nemáme, jen střípky, vratké prognózy, které lze brát seriózně maximálně na rok či dva.
Česká vláda by ale měla brát v úvahu hlasy z českého průmyslu, který je normálně ochoten tisíce uprchlíků zaměstnávat.
...
Kancléřka Angela Merkelová pravila s poukazem na to, kolik uprchlíků je v Turecku, Libanonu a Jordánsku, že „pokud kontinent jako Evropa s 500 miliony obyvatel není schopen přijmout jeden milion Syřanů (navíc třeba dočasně), není to v souladu s našimi hodnotami“.
To je bohužel demagogie, která bude samozřejmě zase jen využita demagogy „na druhé straně barikády“, resp. tady v postkomunistickém prostoru. Za prvé Merkelová musí dobře vědět, že pokud nebude stanoven množstevní strop (ten ona zatím odmítá), je jasné, že když za půl roku přišlo do Německa milion lidí, pak za celý letošní rok tam přijdou miliony dva. V rámci sjednocování rodin (které Merkelová zatím nenavrhla omezit) to může být dalších osm milionů lidí – a to už je přece opravdu docela hodně.
Všimněme si také, že Merkelová tvrdí, že ten milion lidí je v Německu „možná dočasně“. Opravdu? Proč tedy kancléřka zatím nepřišla se systémem dočasného azylu v Německu na rok, na dva apod.? Kde se to slovo „dočasně“ najednou vzalo, když se všude píše, jak si Německo chytře omlazuje demografické trendy?
Je to stejné jako s narativem, že Merkelové nezbylo než vyhlásit „vítací kulturu“, protože musela „odšpuntovat“ situaci v Maďarsku, když hrozilo, že statisíce uprchlíků skončí v Maďarsku v detenci.
Maďarsko má sice autoritářské a neliberální sklony, ale je to stále normální civilizovaná a kulturní země a v detenci v Maďarsku by uprchlíky čekalo normální, civilizované zacházení. Žádalo snad Maďarsko Německo o odšpuntování? Byli uprchlíci v Maďarsku ohroženi na životě? Kdyby Německo neřeklo, že bere všechny ze Sýrie, mohli bychom bývali Maďarům postupně ulevovat i my či Poláci, pomalu bychom si na uprchlíky zvykli, a hlavně by se z Turecka nedaly do pohybu další statisícové vlny.
Tady je totiž počátek našeho (také demagogického) východoevropského narativu, že „Německo všechny pozvalo, tak ať si to tedy řeší Německo“.
Jan Macháček zve: |
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
