To je sice možné či pravděpodobné, ale ke stejné porážce by republikány přivedlo vítězství Rubia nebo Cruze. A kdyby zablokovaná republikánská konvence vybrala „kompromisního kandidáta“ Mitta Romneyho, výsledek bude tentýž.
Sedm trumfů. Trump a Clintonová potvrdili během superúterý role favoritů |
Již před včerejší debatou ale vypukla v Republikánské straně nejostřejší válka, v níž bývalý soupeř Baracka Obamy Mitt Romney označil Trumpa za defraudanta a prázdného nafoukance. Romney tak učinil přesto, že na všech televizních kanálech už začalo cirkulovat video, jak před minulými volbami v roce 2012 „děkuje Trumpovi za podporu a oceňuje jeho znalost a zkušenost v ekonomii a byznysu“.
Tohle video a Trumpovy komentáře o tom, jak by si před ním Romney „klekl“ a jak u něj „žebral o podporu“, budou teď voliči sledovat pořád dokola.
Republikánský establishment zvažuje v případě Trumpova vítězství „rychlé založení třetí strany“.
Svědčí to o hloubce obav a frustrace, ale k čemu to bude? Prohra ve volbách tím bude zpečetěna, ale vznikne tak dlouhodobě zdravější „pravicová strana“? Přece když Trump ve volbách prohraje, z republikánského establishmentu, ve kterém vlastně nikdy nebyl, se zase stáhne a výše zmínění republikánští „lídři“ budou mít stranu zase na hraní.
Pár mých poznámek:
1. Zodpovědní mediální kritici a oponenti Trumpa používají argumenty pro intelektuály a politology. Tím ale Trumpa neporazí.
2. Hysterie se mi zdá poněkud přílišná. Amerika přece nevolí diktátora, ale prezidenta, který potřebuje k vládnutí Kongres, Senát, pravidla, zákony a úřady. Amerika má nezávislou centrální banku, justici, ústavní soud, občanskou společnost apod. Každý prezident potřebuje poradce a experty.
3. Odpor ostatních republikánů je pokrytecký: „oni“ postavili na hranici s Mexikem plot, ale zeď už je příliš. „Oni“ zavedli a povolili odpudivý waterboarding, ale „více než waterboarding“ už je příliš. Trumpovy šeky a dotace jim donedávna vůbec nevadily.
4. Nejde v té hysterii a panice náhodou třeba také o moc a o peníze?
5. Co když americký establishment přece jen potřebuje jednorázový výprask populistou a „outsiderem“, co když „to“ potřebuje zažít, aby se vzpamatoval a zreformoval, aby více hledal konsenzus a méně podněcoval k nenávistné polarizaci?
Ponižování Obamy nese Clintonové ovoce. Černošské hlasy jí přejí |
Americký kongres je neproduktivní, zablokovaný parciálními zájmy (zemi drží nad vodou fungující justice, vláda práva, odvážná a akceschopná centrální banka apod.). Ve volbách vyhrává vždy a zásadně ten, kdo sežene nejvíce peněz na kampaň. Mzdy střední třídy stagnují a nikdo neví (pochopitelně ani Trump) co s tím. A pozice a síla Ameriky ve světě stagnuje či oslabuje.
To jsou všechno „slova do pranice“, ale tradiční establishment stejně s velkou pravděpodobností i tentokrát v USA vyhraje, jenom to bude ten establishment Demokratické strany. Voličský hněv ale zůstane a vynoří se příště.
K tématu amerického oslabování je zajímavý tenhle komentář ze serveru Bloomberg.
...
Proč se ale znepokojovat Amerikou, když daleko horší věci se dějí u nás doma? Já jsem zděšen z toho, že podle přestupkové komise Prahy 1 není nošení šibenic na demonstrace přestupkem, ale jen nedbalostí.
Já to vidím jinak. Není to přestupek, ale trestný čin. A podněcování nikoli k násilí a rasové nesnášenlivosti, ale rovnou k vraždě či vraždění. Nevím, na co čekají příslušní státní zástupci.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
