Co ale není normální, je zjevný fakt, že česká policie v rámci rozdělování čínských vítačů a českých protestujících stála příliš často jednoznačně proti českým občanům. To je naprosto nepřijatelné chování, které by v jiné západní zemi neprošlo.
Přitom v televizi byl jasně viděn třeba záběr, jak auto s čínskými vlajkami a transparenty najede do křižovatky, kde se nesmí zastavovat. Český policista chabě vzdoruje a vyzývá řidiče, aby odjel, a nakonec to vzdá. Číňané policistu ignorují, auto stojí v křižovatce a čínské vlajky se klidně vyndavají dál.
Pokud je navážení vítačů při čínských státních návštěvách normální, měla na ně být připravena i česká policie a měla k tomu být náležitě vyškolena.
Včera jsme se v diskusi s přáteli nemohli shodnout. Část z nás si myslela, že Policie ČR měla rovnou pokyny bránit čínské vítače a odstrkovat české demonstranty, já jsem kontroval tím, že první intuice policisty všude na světě je, že pozná rebela a aktivistu od rádoby spořádaného občana, i když je ten spořádaný občan ve skutečnosti třeba fašoun nebo je asijského vzezření. Policista nikde na světě samozřejmě nikdy nebude na straně rebela, protestujícího a aktivisty.
Jenže právě proto, že má policista nějakou prvoplánovou intuici, musí být školen v tom, aby se jí vždycky neřídil. Není prostě možné zasahovat ve vlastní zemi proti českým občanům s českou nebo tibetskou vlajkou, zvláště pokud neporušují žádný zákon ani vyhlášku.
V Číně vládne tvrdý kapitalismus, ale v minulých dnech jsme měli možnost na vlastní kůži pocítit, proč se tomu režimu a systému říká komunistický kapitalismus. To, jak se chovali přivezení uctívači, připomínalo daleko více Severní Koreu než to, jak se chovají lidé v Koreji Jižní nebo v Japonsku, které jsou vlastně už dávno liberálními demokraciemi západního typu. Se „systémem“ pak pochopitelně souvisí i to, jak se v něm lidé chovají: v demokracii (i když v Asii) se lidé chovají spontánně, uvolněně, normálně a bez příznaků vymývání mozku a militantního kolektivismu.
...
Pokud se prokáže, že včera policie nepovolila předem ohlášenou a povolenou demonstraci, pak je to urážka české ústavy a právního státu a doufejme, že to nakonec dojde až k Ústavnímu soudu. A je jedno, jestli je bojovníkem za Tibet poněkud absurdně Miroslav Kalousek, nebo někdo úplně jiný.
...
Podobně absurdně se jeví i to, jak si PR mašinerie ČSSD umí zařídit, že se v médiích píše o tom, jak se premiér Sobotka od celého tyátru mírně distancuje. Poté, co Zeman demonstroval svou oddanost tím, že se distancoval od USA, Sobotka prý demonstruje svou loajalitu tím, že jede do USA.
Jenže čínského prezidenta k nám pozval premiér stejně jako prezident a návštěvu organizuje vláda stejně jako prezidentská kancelář. Advokát Radek Pokorný, blízký přítel a spolupracovník Bohuslava Sobotky, zastupuje firmu CEFC a hlavní lobbista čínských zájmů Jaroslav Tvrdík je poradcem premiéra, nikoli prezidenta (prezident má poradce rovnou z firmy CEFC).
Pochvalu týdeníku Respekt si zase vysloužili odvážní úředníci a diplomaté z ministerstva zahraničí, kteří se prý postavili čínskému nátlaku a připravili úplně normální smlouvu, která nevybočuje z textu smluv, jež uzavírají normální země Evropské unie.
Takže dobře připravené ministerstvo zahraničí se prý na rozdíl od Prahy nedalo napálit. Přitom v přípravě smlouvy s Prahou hrál zcela zásadní roli první náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký, který je zároveň pražským zastupitelem za ČSSD a před časem navštívil Peking jako člen pražské delegace.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
