Celé shromáždění tím de facto odstartovalo v projevech senátora Bernieho Sanderse či senátorky Elizabeth Warren. Bývalá ministryně zahraničí má zkrotit miliardáře a milionáře. Jenže ti jsou největšími sponzory její kampaně a ona sama mezi ně patří.
‚Stojím za Hillary.‘ Obamová i Sanders podpořili Clintonovou, kritizovali Trumpa |
Gina Chonová upozorňuje na Reuters, že Bernie Sanders pravil, že není morální a přijatelné, aby jedna tisícina Američanů akumulovala stejné bohatství jako dolních 90 procent. Sanders poděkoval Američanům, kteří přispěli v průměru 27 dolary na jeho kampaň. Šedesát procent z jeho příspěvků, tedy 134 milionů dolarů, pocházelo od lidí, kteří přispěli 200 dolary a méně.
To u Clintonové pouze 19 procent peněz pochází od lidí, kteří přispěli 200 dolary a méně. Clintonová se spoléhá téměř výhradně na velké peníze, z Wall Street má 41 milionů dolarů, další miliony pak od bohatých hotelových řetězců, hedgeových fondů apod. Někteří z těchto bohatých přispěvatelů mohou mít progresivní ideály a mohou jako Warren Buffett pro sebe žádat vyšší zdanění, ale je-li nerovnost tak důležitou politickou platformou, bude se to prodávat obtížně.
...
K témuž tématu se také na Reuters vyjadřuje Rob Cox. Když před pár dny podpořil Hillary Clintonovou bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, dal jí podle autora „šťavnatý polibek Wall Street“.
Jako starosta NYC musel Bloomberg po dlouhých dvanáct let hájit zájmy finančního průmyslu jako velkého poskytovatele pracovních příležitostí a plátce daní a jeho firma Bloomberg,poskytovatel a zpracovatel finančních dat, dává bankovnímu komplexu rýče a lopaty.
Přitom podle autora žijeme v době, kdy si lidé spojují Wall Street s nepřijatelným chováním a jeho krocení je politickou agendou zprava doleva. Republikáni žádají obnovení Glassova-Steagalova zákona, který odděloval komerční a investiční bankovnictví. Demokraté žádají ve svém manifestu zkrocení Wall Street. Bloomberg prý obléká barvy finančního průmyslu.
Tak nevím, autor sice přiznává konflikt zájmů, protože pracuje pro konkurenci Bloombergu, ale poněkud pomíjí fakt, že Bloomberg byl také populární, respektovaný a úspěšný politik, jakých moc není a nebylo.
...
Edward Luce ve Financial Times srovnává oba americké stranické sjezdy a konstatuje, že byly vlastně zrcadlově opačné a odrážely hluboce rozdělenou Ameriku. Pokud Trump řekl „jsem váš hlas“ či „jsem s vámi“, s kým je Clintonová? Soudě podle spíkrů na sjezdu s nebělochy, ženami, s bilingvními, s gayi, transgender osobami, s různě postiženými, s muslimy apod. Ve Filadelfii oslovila první osoba transgenderového pohlaví nominační sjezd politické strany a mluvil zde první kongresman, který přísahal na korán, nikoli na bibli.
Trumpovi obdivovatelé jsou hlavně bílí a hlavně muži. A také ženy blondýny, které mluví jenom anglicky.
Pro Clintonovou mluvili příbuzní černých Američanů nedávno zastřelených bílými policisty. Na Trumpově republikánském sjezdu mluvili příbuzní těch, které nedávno zastřelili muslimové, černoši nebo teroristi v Benghází (když byla Clintonová ministryní zahraničí). Podle autora to nebyl příběh dvou sjezdů, ale „paralelní přehlídka nesouvislých márnic“.
Sanders váhal, ale nakonec řekl: Hillary musí být naší prezidentkou |
Autor dále konstatuje, že Bernie Sanders sice Clintonovou podpořil, nemusí to ale platit pro jeho podporovatele. Ti mohou dát hlas kandidátovi strany zelených nebo zůstat doma. Manažeři Clintonové jsou velmi nervózní z britské zkušenosti s plebiscitem o brexitu, kdy progresivní, proevropská a prvovoličská mládež zůstala z valné části doma.
...
Podle Jima Galaghera to asi nebude se skotským referendem o nezávislosti na Británii po brexitovém referendu tak horké, jak se zdá. Ano – 62 procent Skotů hlasovalo pro setrvání v EU, a musí mít proto silný hlas v jednání o budoucnosti. Například zemědělství a rybářství budou bez EU vzhůru nohama. Skoro 800 000 Skotů žije v Anglii a nyní s nízkými cenami ropy získává Skotsko ročně z Anglie fiskální transfery ve výši pěti procent skotského HDP. Skotsko se asi bude muset spokojit s členstvím v Evropské ekonomické zóně (EEA) po vzoru Norska.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
