MACHÁČEK: Trumpovy ruské vazby |
Vlna populismu, která přinesla brexit a možná vynese k moci Donalda Trumpa v Americe nebo Marine Le Penovou ve Francii, bývá srovnávána se 30. lety, kdy ekonomická a sociální situace předurčily politiku. Stejně tak podle mnohých nejistota ohledně zaměstnání a slabý nebo žádný růst mezd předurčují politiku dnes. Celý článek si můžete přečíst zde.
To je ovšem „sociálnědemokratické“ vysvětlení západní politické krize, a navíc je srovnávání s 30. lety nafouklé. Fašismus v Německu a Rakousku a revoluční komunismus ve Španělsku byly skutečně důsledkem ekonomické situace. HDP v Německu se po roce 1929 propadl o 30 procent a nezaměstnaných bylo šest milionů. Španělské občanské válce předcházel hlad na jihu a ostřelování stávkujících horníků vládním dělostřelectvem.
Vezměme si Polsko a Británii, dnešní průkopníky populismu v Evropě. Obě země mají v Evropě zcela nadprůměrný ekonomický růst. Mezi lety 2008 a 2015 se polské hospodářství zvětšilo o třetinu a polská nezaměstnanost je na rekordně nízkých 6,3 procenta.
Británie měla v posledních letech v zásadě podobný ekonomický růst jako Německo a lidí bez práce je také pouze pět procent. A Americe se daří ekonomicky lépe než kterékoli evropské zemi.
Ve skutečnosti se populistům daří dobře v zemích, kterým se daří dobře, protože si voliči říkají, proč vlastně populisty nevyzkoušet, když se nemůže nic hrozného stát.
Ve skutečnosti si voliči v opravdu ekonomicky postižených zemích počínají docela zodpovědně. V posledních volbách ve Španělsku posílili tradiční středopraví lidovci Mariana Rajoye, přestože je v zemi nezaměstnanost okolo 20 procent, a mezi mladými dokonce okolo 50 procent.
Itálie také dosud odolává populistickému hnutí Beppa Grilla a dala zatím přednost levicovému středu Mattea Renziho. V Řecku si sice zvolili marxistickou Syrizu, ale tato země jako jediná v Evropě zažila ekonomický propad srovnatelný s 30. lety. Navíc v praxi přistupuje Syriza k šetření a reformám docela pragmaticky.
Uklidňující to ale není. Autor vidí jinou paralelu. Nezodpovědné chování voličů v zemích, kterým se daří, mu připomíná spíše srpen roku 1914, kdy národy Evropy pochodovaly prozpěvujíce si do války s přesvědčením, že budou nejpozději na Vánoce doma.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
