Brexit udělal z odchodu z EU realistickou variantu. V okamžiku, kdy Británie spustí článek 50 Lisabonské smlouvy, možnost odchodu vstoupí do hlavního proudu evropské politické debaty.
Bruselský think tank European Council of Foreign Relations zaznamenal 34 požadavků na protievropské referendum v 18 zemích. Každá tato jednotlivá žádost má pětiprocentní šanci na úspěch; pravděpodobnost, že alespoň jedna žádost uspěje, bude 83 procent.
Může se džin dezintegrace vrátit zpátky do lahve? Podle autora ano. Británie přece ještě nespustila článek 50.
Bohužel Evropa používá v tomto směru špatné hrozby a podněty. Francie žádá urychlení brexitu. Německo si hraje na hodného policajta. Nespěchá, nabízí přístup na jednotný trh, Británie ale podle něj nesmí měnit pravidla pro migraci, jenže to Británie nechce. To je ale špatně zvolený cukr i bič.
EU by se měla pokusit zvrátit brexit a přesvědčit britské voliče, aby změnili názor. Nemělo by se jednat o podmínkách odchodu, ale o podmínkách, za kterých budou Britové ochotni zůstat.
Nebylo by to nic nedemokratického. Je přece esencí demokratické politiky odpovídat na nespokojenost občanů politikou a myšlenkami a je správné pokusit se voliče přesvědčit, aby změnili názor.
Tak se povedlo změnit výsledek celé řady referend. Od Francie přes Irsko, Dánsko a Nizozemsko po Řecko.
Kdyby se evropští lídři pokusili o totéž s Británií, možná by byli překvapeni vstřícností britských voličů. Mnoho z těch, kdo hlasovali pro brexit, už mění názor.
EU by měla Británii vzkázat: buď žádný vstup na jednotný trh a obchod pouze podle pravidel WTO, nebo členství v EU.
Velkou překážkou toho je Evropská komise, která kdysi byla zdrojem vizionářské kreativity. Dnes je místo toho fanatickým obráncem nesmyslných pravidel a regulací, které jsou často iracionální a destruktivní. Ústupky britským voličům by mohly inspirovat ostatní: jižní země EU by mohly žádat fiskální a bankovní reformy, východní země by mohly žádat reformu rozpočtu apod. A proč ne? Alespoň by EU byla flexibilnější a demokratičtější.
...
Podle Leonida Beršidského na Bloombergu naopak EU moc dogmatická není. Právě naopak.
Důležitá a velká pravidla flexibilně přehlíží a na dodržování malých pravidel trvá. Navíc velké státy de facto diktují bruselské byrokracii, která pravidla má a nemá dodržovat. Třeba limit tříprocentního rozpočtového schodku se nyní nebude vymáhat po Španělsku a Portugalsku. Především proto, že německá vláda nechce oslabit svého politického spojence španělského premiéra Mariana Rajoye.
Sankce proti Polsku kvůli nedodržování základních svobod a hodnot také nebudou spuštěny, protože si EU nechce dovolit protiněmeckou a protibruselskou averzi ze strany velké země, jako je Polsko.
O to přísněji bude EK kontrolovat, jestli třeba pěstitelé vína na řeckém ostrově Samos prodávají hrozny družstvu, nebo rovnou sami na trhu.
