Lidovky.cz

MACHÁČEK: Tak pravil Gideon Rachman

Názory

  13:02
Hlavní zahraničněpolitický komentátor listu Financial Times navštívil na počátku týdne Prahu, kde přednášel na ministerstvu zahraničí pro poradu českých velvyslanců. Našel si i hodinu na besedu s novináři.

Boris Johnson, nový šéf ostrovní diplomacie. foto: ČTK

Podle Rachmana jsme podlehli v 90. letech a na počátku minulé dekády iluzi, že už takové různé silové uvažování v mezinárodní politice není tolik třeba, jako by se nám zdálo, že důležitá je jenom ekonomika, připadalo nám, že armády pomalu není zapotřebí. Tento ekonomizující pohled na svět některé země v Asii třeba nikdy nepřevzaly, při mezinárodněpolitických jednáních je i v 90. letech vždy na prvním místě zajímaly vojenské dodávky – letadlové lodi, stíhačky apod. I Evropa už nyní opět chápe, že ten pohled na svět, kde důležitá je hlavně ekonomika, už dávno neplatí.

S tím souvisí i to, že nějakým způsobem musíme chápat, proč třeba pro Rusy není důležitá jenom ekonomika. Pro spoustu Američanů je také podvědomě podstatné, že jsou nejsilnější a nejmocnější zemí světa, jen o tom tolik neuvažují, když jim to vůbec nechybí a považují to za jakousi samozřejmost.

Rusové ale zjevně slyší na to, když jim někdo slíbí, že je bude brát vážně, že zase budou hrát nějakou velmocenskou roli.

Potřebuje Evropa velké vize? Potíž je podle Rachmana v tom, že vize se tak diametrálně liší. Třeba země jako Nizozemsko nebo Dánsko by nejraději vrátily mnohé pravomoci EU zpět na národní úroveň, rády by viděly skromnější a efektivnější unii, Francie by ráda viděla grandióznější unii, která má svou hospodářskou politiku a ekonomickou vládu, provádí intenzivní sociální a investiční přerozdělování. Pro Němce je zase nepřijatelné, aby se podíleli na výplatě důchodů někde na jihu Evropy nebo tam zachraňovali banky apod.

Bude mít nyní Evropská unie společnou armádu? Rachman připomněl, že v tomto vždy existoval názorový příkop mezi Spojeným královstvím a zbytkem EU. Británie to vždy vnímala tak, že by to mohlo oslabit NATO a anglosaskou linku vůbec.

Rachman je ale zatím spíše opatrný v názoru, že by se to mohlo brzy povést. K čemu armáda, když neexistuje společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika apod.? Cíle a představy jsou totiž velmi odlišné. Poláci chtějí společnou armádu, protože si myslí, že Němci v takové armádě mohou Polsko účinněji bránit před případnou ruskou invazí a je to další faktor, který může zabránit nějaké budoucí dohodě Němců s Rusy. Když Evropa bude více zbrojit, budou Němci jistě rádi, že se to z historických důvodů nebude jmenovat německá, ale evropská armáda. Francouzi by tomu zase chtěli velet a ve střední Evropě by rádi viděli, aby společná armáda hlavně chránila Evropu před uprchlíky.

MACHÁČEK: Zeman se rozhodl zlikvidovat turismus v Praze

Na otázku, proč mají Němci tak velké srdce a ukazují tak hlubokou solidaritu vůči uprchlíkům a proč v kontrastu s tím nechtějí ani slyšet o solidaritě v rámci eurozóny nebo vůči jižním zemím Evropy, Rachman řekl, že všichni Němci nejsou stejní a mnozí z nich by jistě byli rádi tvrdí jak vůči Řecku, tak vůči uprchlíkům. Pokud jde o názor, který zastává kancléřka Merkelová, ta si skutečně osvojila pohled „švábské hospodyně“, která si peníze nepůjčuje, a když si je půjčí, ví, že je musí vrátit, jak bylo přesně domluveno. Nějaké keynesiánství nebo neokeynesiánství, nějací ekonomové jako Krugman, Stiglitz nebo Summers, to Němci a lidé jako Merkelová vůbec neznají, vůbec to nechápou a vůbec je to nezajímá. Uprchlíci si nic nepůjčili a v tomto ohledu se z pohledu Němců nijak neprovinili.

Co se brexitu týče, Rachman před dvěma měsíci – po referendu – napsal, že možná vůbec nebude. Nyní už začíná věřit, že bude. Tehdy si myslel, že premiérem bude Boris Johnson, který podle něj brexit ve skutečnosti nechtěl. Therese Mayová, která byla v kampani pro setrvání Británie v EU, nyní paradoxně vede zemi k brexitu. Možná si to ale přece jen ještě rozmyslí, až s každým dalším dnem bude zjišťovat, jak je to ve skutečnosti nesmírně složité.

Monitor Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.