Lidovky.cz

MACHÁČEK: Donald Trump a trhy, obchod, hospodářství

Názory

  13:13
PRAHA - Co si o Donaldu Trumpovi myslí finanční trhy, jsme už víceméně pochopili. Nejprve se vyděsily, ale pak se za necelý jeden den zklidnily. Další podobné reakce na jeho osobnost a politiku už nebudou tak prudké, také proto, že si Trump uvědomí, že jako hlava státu nemůže provokovat volatilitu na trzích a měl by přinášet spíše jistotu a předvídatelnost. Jinak by musel trhy „zakázat“ a to se v USA nikdy nestane.

Americký prezident Donald Trump. foto: Reuters

Více než kterýkoli jiný zvolený prezident bude muset Trump začít uklidňovat mnohé americké obchodní a bezpečnostní partnery už mnohem dříve, než se ujme úřadu. Bude muset vysvětlit Saúdské Arábii, která je masivním zákazníkem americké vojenské produkce, jestli se chce spojovat s Putinem a Asadem v Sýrii, protože to znamená americkou spolupráci s Íránem. Bude muset vysvětlit pobaltským zemím a partnerům v NATO, jestli si také myslí – jako jeho poradce Newt Gingrich –, že pobaltské země jsou „předměstím Sankt Petěrburgu“. Už první den po zvolení musel vzkazovat do Jižní Koreje, že ji Amerika dále bude bránit a tak dále (o dalších záchranných iniciativách nemusíme ani vědět).

Nejdůležitější bude vědět, jaký bude vztah nově zvoleného prezidenta s centrální bankou, tedy Fedem. Někteří Trumpovi poradci jsou přesvědčeni, že Fed vytvořil svým nákupem dluhopisů „falešnou a prázdnou“ ekonomiku a že tato politika už se vyčerpala. Místo monetární expanze přijde na řadu expanze fiskální. Velké útraty na obnovu infrastruktury, snížení daní, deregulace a jednoznačná podpora ekonomického růstu.

Kdo bude pracovat na stavbě?

Pozoruhodné bude sledovat, jak Trump okamžitě „zařídí“ čtyřprocentní ekonomický růst (což takhle doslova v kampani řekl). Možná bude brzy litovat, že to vůbec vypustil z úst. Zajímavé to bude s investičním boomem v infrastruktuře: dálnice, silnice, letiště, elektrické rozvody, železnice, přístavy a podobně. Jistě lze leccos „rozpumpovat“, rozpor ale nastane s Trumpovou migrační politikou: v tuto chvíli má Amerika pětiprocentní nezaměstnanost, na úrovni přirozené míry, kdo tedy bude ty stavby stavět? Buď přeplatím Američany, aby odešli ze své práce, odstěhovali se a odjeli pracovat na stavbu, nebo budu muset dovézt statisíce, či dokonce miliony zahraničních dělníků, resp. Mexičanů apod.

Podobné dilema mimochodem zažije Británie. Ta se může pokusit o slibovanou reindustrializaci (podle mne je to nesmysl, ale budiž) a pokusit se dále rozvíjet sektor služeb deregulací, nízkými daněmi a tak dále. K tomu ale také potřebuje pracovní sílu, a to ve stejné době, kdy lidé zvolili brexit, aby levnou pracovní sílu (třeba polskou) z Británie vypudili. To jsou nám ale paradoxy!

Zrušení Obamacare nic nebrání

Druhá otázka pak je: investiční boom je třeba nejprve vyprojektovat, vytvořit kapacity, vykoupit pozemky... Jak dlouho to bude trvat? Asi ne tak dlouho jako s českou EIA, ale nějaký čas to asi zabere.

Fiskální expanze s důrazem na infrastrukturu se ovšem víceméně shoduje se stále populárnější politikou New View (akademický názor), se kterou jako první přišel bývalý americký ministr financí Larry Summers, ale dnes ji už podporuje kdejaký ekonom (ale víceméně i třeba MMF).

I když se Trump už sešel Obamou, zrušení Obamacare asi nic nezabrání, protože je v tom prezident zajedno s republikánskou většinou v Kongresu. Každé rušení systémů a institucí je ale velice nákladné, každá země, která si dobře vládne, raději po volbách posouvá parametry, než ruší systémy a instituce v rámci jakési ideologické a bojové revanše. Nicméně a na druhou stranu: nemělo se to prosazovat stranickou většinou. V ČR si to srovnejme s Nečasovou penzijní reformou a jejím nepěkným osudem.

Zajímavé to bude s brexitem. Barack Obama před referendem Britům pohrozil, že se z pohledu obchodních jednání s USA po odchodu z EU zařadí na konec fronty. Kandidát Trump tehdy opáčil, že Britové budou naopak stát hned na jejím začátku a že jim Američané jistě rádi nabídnou něco dobrého. Potíž je zde na straně Britů. Dokud nebudou vědět, za jakých podmínek odejdou z EU a jaké bude jejich nové uspořádání obchodních vztahů s EU, nemohou si s nikým dohodnout nic nového. Ani s Američany.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS-Institutu pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.