Podobnou otázku si klade i Timothy Garton Ash v komentáři pro The Guardian. Nacionalisté vládnou v Rusku, Indii, Číně, Turecku a s Trumpem nově v USA. Britská premiérka Theresa Mayová sice sama nacionalistka není, ale rozhodnutí o tvrdém brexitu je výsledkem tlaku nacionalistů. Francouzská Národní fronta také slaví Trumpa apod.
Zájmy nacionalistů směřují podle Ashe ke kolizi. Anglický nacionalismus, podporující brexit, bude kolidovat s nacionalismem skotským. Strašidelná je možnost konfrontace Trumpa s Čínou. Riziko náhodné námořní nebo vzdušné kolize a konfrontace v Jihočínském moři není vůbec zanedbatelné. Autor sice nepředpokládá třetí světovou válku, ale současná varianta kubánské krize je klidně představitelná. Světoví lídři v Davosu se nemají nechat ukolébat Trumpovým emisarem Anthonym Scaramuccim, který se všechno snaží uhladit a mírnit. Nenechme se mýlit, čeká nás nebezpečná a drsná jízda. Připravme se na to, píše Ash.
...
Německý Handelsblatt upozorňuje na to, že vláda Angely Merkelové neví, s kým se má ve Washingtonu spojit a komu má volat. Poradce Merkelové pro zahraniční věci Christopher Heusgen doporučuje zdrženlivost a vyčkávání, což bývá i instinktem Merkelové. Merkelová prý pečlivě studuje Trumpovy projevy po zvolení, čeká, s čím přijede z Washingtonu koncem tohoto týdne britská premiérka Theresa Mayová. Německá vláda prý na možnost Trumpova vítězství nebyla vůbec připravena. Němečtí emisaři se prý pokoušeli kontaktovat Trumpova zetě Jareda Kushnera, ale neúspěšně. Začíná vítězit názor, že Trump se ve funkci nezmění. Američané i svět dostanou přesně toho Trumpa, kterého si zvolili.
...
Abychom ocitovali někoho, kdo se Trumpa také zastává, zajímavý je článek Christophera Caldwella ve Financial Times. Jenom se prý ukazuje, že Trump opravdu myslel vážně to, co v kampani říkal. V posledních dvaceti letech se leckdo ze západních politiků od Hillary Clintonové přes Helmuta Kohla po Jeremyho Corbyna nechal slyšet, že globalizace za sebou nechává také oběti a lidi, kteří prohrávají („losers“). Teoretizovalo se o tom, že těmto lidem je třeba poskytnout nějakou kompenzaci. Jenomže se jenom teoretizovalo a nikdy se nic nestalo. Když pak přišlo na peníze, lidé u kormidla jaksi neuznali, že „losers“ patří do jejich party.
...
Server Eurointelligence.com upozorňuje Trumpovy kritiky, že lomoz spuštěný po inauguraci je tak široký a bezbřehý, že Trumpovi odpůrci riskují ztrátu zaostření či zacílení. Všichni jsou natolik vzrušeni lhaním a „alternativními fakty“, že si pomalu ani nevšimli, že Trump už učinil první velké geopolitické rozhodnutí s tím, že podepsal příkaz ke zrušení transpacifické obchodní dohody TTP. Trump zatím nikdy nezmínil atlantické TTIP. Když ale vypověděl domluvenou dohodu, těžko ho bude vůbec zajímat nějaká dohoda, která ještě ani není dokončena. Podle Eurointelligence.com teď s nějakou liberalizační dohodou nelze počítat nejméně deset let. Ta s Kanadou, tedy CETA, byla poslední.
Gepolitické změny spojené s rušením obchodních dohod už se rozeběhly. Austrálie se chopila iniciativy a vede jednání o TTP bez USA. Není vyloučeno, že se opravdu začnou formovat dvě osy. Evropsko-čínská a rusko-americká.
...
Gideon Rachman ve FT naopak zdůrazňuje, že lhaní jako základ americké prezidentské politiky je naprosto nepřijatelné, i kdyby se zatím jednalo o počet lidí na inauguraci nebo demonstraci. Když tiskový mluvčí prezidenta lže, jak mu pak může někdo věřit ve věci Ruska, Íránu, Severní Koreje apod.? Jak a co mají potom Americe věřit spojenci? Studená válka nebyla přece pouze bitvou o hospodářskou a vojenskou převahu. Byla to bitva o pravdu a SSSR zkolaboval, protože to byl režim postavený na lži.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
