A první, co udělal, bylo podepsání tzv. exekutivního příkazu (tedy rozhodnutí amerického prezidenta, které nepodléhá schválení parlamentem)ke zrušení TPP, tedy dlouho připravované mnohostranné pacifické obchodní dohody asijských zemí s USA. Včera se také sešel s představiteli amerických automobilek, kterým hrozí vysokými cly, budou-li vyrábět v Mexiku.
Brzy zřejmě padne i NAFTA, 20 let dobře fungující severoamerická obchodní dohoda, pokud tedy Mexiko a Kanada nepřistoupí na opětovné projednání pod americkým diktátem. Víme tedy, že Trump myslí vážně, co říkal. Jím navrhovaný protekcionismus je ale špatná politika, navíc ještě míří mimo.
Nesmíme zapomínat, že nejen světová hospodářská krize předcházela vypuknutí druhé světové války, byl to tehdy také právě protekcionismus. Pokud chce Trump více pracovních příležitostí, bylo by lepší, kdyby se soustředil jen na slibované razantní snižování daní a masivní deregulaci, protože tím samotným přiláká investice, byznys a pracovní příležitosti.
Do náhrobků opuštěných továren roztroušených po Americe, o kterých Trump mluvil v projevu, už zpět investice nepřiláká. Pokud Amerika potřebuje průmysl, tak ten supernový, a ne ten starý, kouřící a rezavý. Amerika má také v současné době velice nízkou nezaměstnanost, potřebuje spíše zvýšit příjmy svých pracujících, ne více lidí v dělnických profesích.
Svobodný obchod také není jenom to, že Amerika něco dováží, jak asi chápe i malé dítě. A přestože je americká ekonomika obrovský samohyb, je přece jen stále závislejší na vývozu. Americký ekonomický růst, který ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně činil velice dobrých 3,5 procenta, byl do značné míry ovlivněn desetiprocentním nárůstem amerického exportu do Číny.
Americký vývoz do Číny vzrostl za poslední dekádu o 300 procent, Čína je po Kanadě a Mexiku třetí největší trh pro americké zboží. To chce Amerika o tento dynamický impulz přijít? Podobně je to s Mexikem. Například 40 procent toho, co Mexiko vyváží do Ameriky, je tvořeno v USA vyrobenými komponenty.
Je pravda, že Čína má problém s padělky, krádežemi licencí, s otevřeností zahraničním investicím. O tom ale Trump vůbec nemluví. Čínská vláda v posledních letech doložitelně brání oslabování své měny a Trump ji nesmyslně osočuje z opaku. Další věc je americký vliv v oblasti. Po odpískání TPP získá ve východní Asii mnohem větší mocenský vliv právě Čína.
Pro věřící trumpisty je ale Trump stále génius. Má podle nich asi v kapse nějaký neuvěřitelně chytrý plán. Teď prý jako vykutálený obchodník geniálně všechny znejistí a vystraší, aby pak s vyděšenými partnery dohodl pro Ameriku na všech stranách něco úžasného. Spíše to ale vypadá, že Trump abecedě obchodu vůbec nerozumí. Půjčit si peníze, postavit věž a vše zaštiťovat blyštivým celebritózním klaunstvím, to věru nemá nic společného se znalostmi o mezinárodním obchodu.
...
Britské ministerstvo financí uspořádalo slyšení, ve kterém představitelé automobilového, leteckého a chemického průmyslu informovali o propojeních a dodavatelských řetězcích mezi Británií a EU. Informují o tom Financial Times.
Představitelé všech tří odvětví varovali před dopady, které způsobí odchod Británie z jednotného trhu. Firmy s významnou působností v Británii jsou mnohdy součástí nadnárodních společností. Tak například Airbus vyrábí a designuje v Británii křídla, zaměstnává 15 000 lidí. Investice v Británii zůstane i po brexitu, ale když se naruší dodavatelský řetězec, časem může odejít. Zvláště když se britská společnost BAE na firmě už vlastnicky nepodílí. Představitelé Airbusu uvedli, že nelze očekávat znovuzrození samostatného britského leteckého průmyslu. Představitelé chemické firmy BASF upozornili, že EU se týká 60 procent exportu a 75 procent importu.
...
Francouzský prezidentský kandidát Emmanuel Macron vyzval v patetickém komentáři pro Financial Times k okamžitému vytvoření společného evropského obranného fondu. Je už totiž jasné, že Trump je protekcionista a obrana Evropy pro něj nebude prioritou. Nemá cenu se utěšovat, že všechno pomine a svět bude zase jako dřív.
Autor je předsedou správní rady IPPS Institut pro politiku a společnost.
