Schwarzenberg se k iniciativě připojil, protože se mu nelíbí obviňování tibetského duchovního vůdce dalajlamy z toho, že podněcuje nepokoje.
Dokument podepsali také francouzský filozof André Glucksmann, prezident Arabského myšlenkového fóra Hassan bin Talál, bývalý prezident JAR Frederik de Klerk a japonský filantrop Yohei Sasakawa.
Havel se jako světoznámý zastánce lidských práv tento týden v Praze zúčastnil demonstrace před čínským velvyslanectvím. S dalajlamou ho pojí přátelství. Havel byl vůbec prvním prezidentem, který 14. tibetského dalajlamu přijal nejen jako duchovního vůdce, ale i jako hlavu státu.
Osobnosti žádají čínskou vládu, aby započala smysluplný dialog s tibetským lidem a nechala zahraniční média dělat v Tibetu objektivní zpravodajství. Dále chtějí, aby byli propuštěni lidé, kteří hájí svá práva. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, Mezinárodní olympijský výbor by měl podle nich zvážit, zda je za této situace vhodné pořádat v Číně letní hry. "Mezinárodní společenství jako OSN, EU, ASEAN a další a jednotlivé státy by měly užít veškerých prostředků a vystupňovat tlak na čínskou vládu," uvádějí signatáři.
V Tibetu vypuklo největší protičínské povstání za poslední dvě desetiletí. Demonstrace začaly 10. března ve Lhase, u příležitosti povstání proti čínské vládě z roku 1959. Demonstranti v tibetské metropoli vypálili řadu obchodů a protesty se přelily i do sousedních provincií. Nepokoje potlačily až čínské bezpečnostní složky.
Dokument podepsali také francouzský filozof André Glucksmann, prezident Arabského myšlenkového fóra Hassan bin Talál, bývalý prezident JAR Frederik de Klerk a japonský filantrop Yohei Sasakawa.
Havel se jako světoznámý zastánce lidských práv tento týden v Praze zúčastnil demonstrace před čínským velvyslanectvím. S dalajlamou ho pojí přátelství. Havel byl vůbec prvním prezidentem, který 14. tibetského dalajlamu přijal nejen jako duchovního vůdce, ale i jako hlavu státu.
Osobnosti žádají čínskou vládu, aby započala smysluplný dialog s tibetským lidem a nechala zahraniční média dělat v Tibetu objektivní zpravodajství. Dále chtějí, aby byli propuštěni lidé, kteří hájí svá práva. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, Mezinárodní olympijský výbor by měl podle nich zvážit, zda je za této situace vhodné pořádat v Číně letní hry. "Mezinárodní společenství jako OSN, EU, ASEAN a další a jednotlivé státy by měly užít veškerých prostředků a vystupňovat tlak na čínskou vládu," uvádějí signatáři.
V Tibetu vypuklo největší protičínské povstání za poslední dvě desetiletí. Demonstrace začaly 10. března ve Lhase, u příležitosti povstání proti čínské vládě z roku 1959. Demonstranti v tibetské metropoli vypálili řadu obchodů a protesty se přelily i do sousedních provincií. Nepokoje potlačily až čínské bezpečnostní složky.
