A na ministerstvo vnitra se teď valí jedna stížnost za druhou. „Rozjíždíme kvůli tomu novou sérii kontrol počínání policie. Brát vzorky i lidem, kteří neplatili výživné či někoho pomluvili, to mi přijde legrační,“ tvrdí šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kvůli tomu, že strážci zákona od loňského října odebírají vzorek DNA každému obviněnému z úmyslného trestného činu, uložil Němcův úřad policii již několik pokut. Ministerstvo vnitra se proti nim vždy odvolalo a věc nyní řeší soudy. Rozuzlení sporu však může nastat ještě před jejich verdiktem.
Poté co LN upozornily na stávající praxi, se do hry vložil i premiér Petr Nečas (ODS). „Legislativa v této oblasti musí být jasně upravena. Jsem pro, aby se stanovilo, které trestné činy opravňují policii k odběru DNA vzorku,“ řekl LN premiér.
Jen u závažných činů
Vyzve proto ministra vnitra Jana Kubiceho (nestraník), aby jeho podřízení vypracovali analýzu o účelnosti plošného odběru. „Připravujeme už podklady, jak se vzorky využívají a jaký mají přínos,“ vzkázal včera ministr Kubice po mluvčím Pavlu Novákovi s tím, že pro postoj resortu bude klíčové stanovisko soudů.
Proti současné praxi se ozvali někteří zákonodárci či ústavní soudci. „Je to takový zásah do soukromí, že by se měl využívat jen u závažných trestných činů,“ tvrdí třeba justiční expert TOP 09 Stanislav Polčák. Za sporné má plošné odebírání i ústavní soudce Jan Musil.
Policejní prezident Petr Lessy naopak varuje před oklešťováním pravomocí při získávání DNA. „Je žádoucí, aby to zůstalo pro všechny úmyslné trestné činy. Nevím, kdo by jinak stanovil míru, od níž začínat,“ obává se. A přidává příklady, kdy policie odhalila díky DNA pachatele, který se dosud dopouštěl jen drobné kriminality. „Vzorový příklad je Otakar T., který před vraždou Aničky jen vykrádal domky,“ říká Lessy.
