Ústředními tématy filmu jsou Václav Havel a jeho vztahy s Polskem, kontakty polské a československé opozice. Polská filmařka v něm propojila archivní snímky se záběry ze současnosti. V rozhovorech s přáteli a bývalými disidenty obou zemí zaznívají mimo jiné slova Marty Kubišové, Petra Uhla, Jáchyma Topola, Agnieszky Hollandové a Andrzeje Jagodzińského, předního překladatele díla Václava Havla do polštiny.
Československo-polská solidarita
Snímek svědčí o tom, že Havla pojila s polskými kolegy četná přátelství i spřízněnost v politickém smýšlení. Jedním z viditelných důkazů byla setkávání opozičních skupin obou států na krkonošské stezce a založení Československo-polské solidarity, která existovala v letech 1978-1989.
Vztah Václava Havla k Polsku byl mimořádný i proto, že tato země byla prvním státem, kam v mládí vycestoval, kde objevil svobodnější společenskou atmosféru a také jazz. V Polsku byl velmi populární. Jen několik dní po jeho smrti po něm město Gdaňsk pojmenovalo jednu z nových ulic. Většina Havlových klíčových textů byla přeložena do polštiny, inscenace jeho her jsou nedílnou součástí repertoáru řady polských divadel.
Deportovaná režisérkaKrystyna Krauzeová je absolventkou katedry dokumentaristiky pražské FAMU, překladatelka a popularizátorka české dramatické tvorby v Polsku. Vydala tři svazky antologií české dramatiky. V 80. letech se účastnila opoziční činnosti v Polsku. Od 1988 spolupracovala s Polsko-českou solidaritou. Jako zástupkyně polských Nezávislých odborů se účastnila dne 17. listopadu 1989 manifestace, která byla počátkem sametové revoluce v Československu. O dva dny později byla deportována do Polska jako v Československu nežádoucí osoba. V letech 2008-2011 působila v Polském institutu v Praze jako zástupkyně ředitele pro programové záležitosti. |
