Střídmě psaný životopis nedávno zesnulé hvězdy David l’Hermitt ve své knize vede chronologicky od Michaelova narození v roce 1958 v městečku Gary ve státě Indiana (otec jeřábník a matka uklízečka) a dětství, jež se sourozenci prožíval "v rytmu hudby". Činí tak bez zbytečného zdůrazňování mediálně lákavých atrakcí ze života chudé černošské rodiny, jež skrze nadané děti k bohatství, avšak patrně nikoli štěstí přišla.
Prochází – v kapitolách nazvaných podle jednotlivých Jacksonových alb – s pozoruhodným "věčným dítětem" celým jeho profesionálním životem. Událostí zásadního významu v něm bylo velmi mnoho a Michaelův životopisec je všechny zaznamenává, ovšem jen stručně, věcně, bez emocí a spekulací. Zajímavé jsou zejména podrobnosti z dětské éry bratří Jacksonů, pochopitelně s akcentem na geniálního Michaela. Cenné jsou také poctivě popisované podrobnosti o vzniku nahrávek a klipů, jež, jak známo, měly revoluční význam.
Nezabývá se Michaelovými excesy skutečnými či domnělými nikterak zevrubně, nicméně je nezamlčuje a spíše, než by se honil za senzacemi, jimiž byla Jacksonova osoba od počátku opředena, snaží se dojít k co možná objektivnímu obrazu toho, co se s hvězdou nejvyšší zářivosti opravdu dělo a co její činy motivovalo a ovlivňovalo.
Ze všech informací, jež i l’Hermittova kniha uvádí, vyplývá, že Michael Jackson byl inteligentní, cílevědomý, všestranný umělec, bohem mimořádně obdařený, přesto perfekcionista až extrémně trvající na dokonalosti provedení jakékoli nahrávky či videoklipu. Věděl přesně, co chce, uměl se obklopit nejkvalitnějšími profesionály, byl náročný na spolupracovníky a nekompromisně je měnil, pokud neodpovídali jeho představě. Přesto se jeho život i kariéra zvrtly...
Leccos o Michaelově postoji k neúnosnému tlaku veřejnosti a médií na exponované osobnosti vypovídá například jeho prohlášení k smrti princezny Diany, jeho dobré přítelkyně: "... Protože jsem větší část života prožil v centru pozornosti médií, vím, co říkám, když jsem zděšen faktem, že bezohledné paparazzie, podporované bestiálním chováním bulvárních časopisů, veřejnost toleruje..."
Autorův text přesto končí (v roce 2007) optimisticky předzvěstí chystaného nového Jacksonova alba, s nímž se počítalo na konec roku 2007. Už o něm kolovaly různé dohady, jež David l’Hermitt předem odráží vírou v Michaelovy kvality: "Jediná jistota je, že to bude určitě kvalitní album. Vždyť to nejlepší na nás pořád ještě čeká..." Od té doby se však životní kapitola Michaela Jacksona s konečnou platností uzavřela.
