To už se budu smát nahlas

Při sobotním rozhovoru LN s Lucií Talmanovou jsem se jen těžko ubránil mírnému úsměvu nad uvědoměním si starého rčení, že „papír prostě snese všechno“ a znovu a opět si ověřil, že pojmy a slova skutečně (především v ústech našich politiků a političek) pozbývají jakoukoliv vypovídací hodnotu. „Úžasným otcem“ je zde nazýván muž, který neváhal opustit své dospívající děti ( o jeho dostatku času na výchovu svého dalšího potomka si jistě každý udělá obrázek sám). Dva dospělí lidé, kteří rozbili mnohačlennou rodinu, budou prý obecnou krizi rodiny řešit tak, že „budou ukazovat dětem, jak pevný bod ve vesmíru může být rodina a jak to může být jediná jistota, kterou člověk v životě má“. Fakt, že Topolánek zcela nechutně (a totiž vědomě) obelhával své voliče při předvolební kampaní svou prezentací fungující a harmonické rodiny, je zde vysvětleno tak, že „ v tu dobu se to vůbec neřešilo“.  Těším se, až budou politici ODS zase bránit „ hodnoty tradiční rodiny“ , jako tomu bylo např. při hlasování o zákonu o registrovaném partnerství. To už se ale opravdu budu smát nahlas.