23. prosince 2008 0:27 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tohle opravdu nebude konec kapitalismu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 349Diskuse
Vladimír Dlouhý ve své kanceláři na Malé Straně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Dlouhý ve své kanceláři na Malé Straně. | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
PRAHA V České republice to zatím nemůžeme srovnávat s velkou hospodářskou krizí třicátých let, recesi přežijeme lépe než západní Evropa. Tvrdí to ekonom, někdejší ministr průmyslu a obchodu a současný poradce americké investiční banky Goldman Sachs Vladimír Dlouhý v exkluzivním rozhovoru pro Lidové noviny
LN Je v České republice krize?
V České republice to zatím nemůžeme srovnávat s velkou hospodářskou krizí třicátých let, což politici a novináři na celém světě často říkají. Ta by znamenala deset let hluboké nezaměstnanosti, pokles HDP o 10 procent ročně, propad cen o 25 procent za čtyři roky…

My dnes však nežijeme jen ve svém vlastním světě. USA a eurozóna v krizi jsou, zasaženo je jádro ekonomiky. My to přežijeme a také se nebojím, že to je konec kapitalismu – to je hloupost. Přímo ohroženi finanční krizí nejsme, ale dopady do reálné ekonomiky ano, a hodně. Velmi důležité bude, aby každá země včetně té naší – protože i my máme dluh, byť ne veliký – byla schopna svůj dluh financovat. To je důležitější než spekulovat o poklesu HDP, kolik bude nezaměstnaných…

LN Stejně se na to budu ptát.

To musí zajímat hlavně politiky. Horší bude, budeme-li zranitelní z hlediska stability měny, financování dluhu a deficitu státního rozpočtu. Jsme na tom z celého regionu s Poláky asi nejlépe. Zatím nám nic nehrozí. Tvrdé dopady však budou. Hospodářský růst bude příští rok mezi nulou a jedním procentem a ne kolem čtyř, jak ještě občas čtu v některých materiálech.

LN Dá se zjednodušeně říct, že jsme na tom tak dobře, protože máme vyčištěné banky a nastartovaný hospodářský růst?
Je to do určité míry pravda, ale všimněte si, že kromě Maďarska je na tom takhle relativně dobře celý náš region! Polsko, Slovensko…

LN Lotyšsko se hroutí.
Ano, Pobaltí je jiné. Maďarsko to ale přežije. Dostali pomoc například z MMF... Ale k vaší otázce. Ano, je to potvrzení nejen dobře nastartované reformy, ale za současný stav jsou v pozitivním smyslu zodpovědné všechny naše vlády od listopadu až dodnes. Střední Evropa při všech problémech, při zaostávání infrastruktury, kdy to u nás ve srovnání třeba sněmeckými a francouzskými vlaky vypadá jak sto let za opicemi, nastartovala dobrou transformaci. Kolaps ani hluboká recese jako v eurozóně nám zatím nehrozí.

LN My tedy nebudeme potřebovat část z evropské pomoci, kterou EU v polovině prosince na summitu v Bruselu schválila?
No… Za prvé nevěřím ve fiskální politiku. Jedna věc je, že politici šílí - a já se jim nedivím. V eurozóně v roce 2009 HDP poklesne, v některých zemích dost. Politici mají pocit, že musí jednat a prosazovat fiskální injekce. Podle mě to fungovat nebude. Jsem i proti finanční pomoci automobilkám a fandím kancléřce Merkelové, že fiskální stimul odmítá - i když to brzy asi bude jinak. Stejně tak to nebude fungovat v ČR. Recesi prostě musíme přežít a dokážeme to lépe než západní Evropa. Tedy relativně. Když si vezmeme průměrnou kvalitu života na bavorské vesnici, tak i po zhoršení se pořád budou mít lépe, než česká vesnice.

LN Které odvětví je u nás kromě automobilového průmyslu nejvíce ohroženo?
Myslím, že tvrdý dopad čeká turistiku, ubytovací, hotelové, dopravní služby, ale také textilní a oděvní průmysl.

LN Tady byste finanční injekci uvítal? Prezident České hospodářské komory Petr Kužel řekl, že by se mělo pomoci systémově celým odvětvím.
Četl jsem to. Mám výhodu luxusu, že nejsem politikem. Nečelím volebnímu cyklu, ani se nemusím zodpovídat předcházejícím slibům. Mohu si dovolit říct: žádné pumpování peněz do ekonomiky, žádné úlevy, žádné dotace, žádné snižování daní. Možná se mýlím, protože snížení DPH by snížilo cenu služeb a možná by té turistice pomohlo… Ale vůbec není jasné, zda to bude mít významný efekt.

LN Mohly by se jen zvýšit marže podnikatelů.
Například.

LN Krátce ke státnímu rozpočtu. Jak hodnotíte skutečnost, že byl postaven na velmi plovoucích údajích?
Určitě není pravda, že by tato vláda podcenila finanční krizi. Zpočátku ale padala zbytečně optimistická vyjádření o dopadech do reálné ekonomiky. A protože byl tento rozpočet postaven na vyšším růstu, tak je riziko, že se nenaplní příjmy. Recese však sníží i některé výdaje, dále budou klesat některé ceny, budou nižší dovozy... Zastal bych se ministra financí, rozpočet není tak úplně na vodě. Bude nutné umět se přizpůsobit a myslím, že pan ministr Kalousek si je toho vědom.

LN Roli bude hrát i očekávaná nezaměstnanost, která bude znamenat vyšší mandatorní výdaje, tudíž opět vyšší deficit...
Ano, tak. My jsme naštěstí v situaci, kdy si zhoršení jeden rok můžeme dovolit. Jestli jsme při schvalování rozpočtu růst nastavili na 3,8 nebo 1,5 procenta, tak na deficit to bude mít vliv a politici to budou muset vysvětlit. Ale z hlediska dlouhodobého vývoje a postavení Česka to není – zatím – rozhodující.

LN Jenže vláda si schválila deficit 38 miliard a někteří ekonomové odhadují, že stoupne až na 140 miliard.
Samozřejmě 140 miliard už by nás posunulo někam jinam, ale to číslo považuji za přehnané. Ale zas by to z pohledu jednoho roku nebyla tragédie. Stali bychom se ovšem zranitelnějšími, kdyby se recese prodloužila. Ještě před měsícem se říkalo, že v druhé polovině roku 2009 bude oživení. Dnes se hovoří o druhé polovině roku 2010. Kdyby to opravdu mělo trvat někam za rok 2010, to už bych byl velmi opatrný.

LN Jakou nezaměstnanost předpokládáte? Deset procent jako v Německu? Nebo tolik ne?
Tolik asi ne. Navíc nezaměstnanost u nás vždy byla to, čemu můj bývalý šéf Valtr Komárek říkal průměrná teplota za nemocnici. Jde o parametr mající malou vypovídající schopnost o zdraví jednotlivých pacientů. V některých oblastech jsme mívali dvojcifernou nezaměstnanost, ale vždy byly jiné oblasti, kde bylo na trhu práce velké pnutí. Po hospodářském růstu u nás v letech 2006–2007 bylo to napětí na trhu práce. Firmy začaly trpět, přijímaly čím dál víc zahraničních dělníků, od Ukrajinců načerno až po legální Poláky. Proto nám uvolnění tlaku na trhu práce neuškodí. Ale v některých oblastech budou lidé nepříjemně zasaženi. Zde musí fungovat sociální síť.

LN Zahraniční dělníci... Tady možná taky čeká ČR problém – zda budou ti lidé mít na cestu domů, až pro ně nebude práce.
Tady bude problém s nelegály, ale oni se vracejí už teď. I na Ukrajině byl slušný hospodářský růst a dost Ukrajinců se vrací domů. Anebo migrují dál na Západ. Neznám přesná čísla o Vietnamcích, pár týdnů možná budou dramatické reportáže na Nově, ale vyřeší se to. Otázka bude, jestli český dělník bude ochoten za tu samou mzdu a za stejných podmínek pracovat.

LN Už jsme mluvili o Slovensku, které od 1. 1. zavádí euro. Máme být v této situaci rádi, že ještě nevstupujeme do eurozóny?
Já jsem dal mnohokrát najevo, že jsem odpůrcem předčasného přijetí eura. Nesouhlasím však s názory, že pro nás je nyní výhodnější, že nemáme euro. To je velmi zjednodušující – naše relativně lepší situace nezávisí na euru. Propadne-li se však deficit na oněch 140 miliard, a to i po roce 2010, problém s financováním deficitů opravdu můžeme mít. Pak je lepší euromít, ale tak katastrofální scénář zatím nehrozí. Co se týče Slováků, je to velmi těžké, protože eurozóna půjde do recese.

LN Kdy si v současnosti umíte představit, že přijmeme euro? ČSSD začala mluvit o 1. 1. 2013.
Před měsícem jsem se k tomuto termínu také přihlásil, jsme však v situaci, kdy se nemusím moc stydět za změnu názoru. Ukazuje se, že recese bude ještě hlubší, a tak počkejme půl, tři čtvrtě roku, jak se situace bude vyvíjet. Před časem jsem v MFD napsal, že – se značnými obavami – podporuji přijetí Lisabonské smlouvy. A na konci jsem napsal, že i když by se EU rozpadla, bude pro nás lepší být uvnitř Lisabonské smlouvy než mimo.

LN Skutečně myslíte, že hrozí rozpad EU?
To je hrozně sugestivní otázka. Vyloučit to nelze, ale ne kvůli této krizi. EU se musí výrazně změnit, má-li zůstat silná. Hlavní problém je krize „našeho“ – evropského a amerického – politického i sociálního modelu, budeme pod silnou konkurencí ostatního světa.

LN To mluvíte o období za pět let? Nebo spíš za padesát let?
Za patnáct dvacet let. Ale to už by byl jiný rozhovor...

LN Je to tak, že si leckdo stěžuje, jak se dnes má špatně, ale tak dobře se zas dlouho nebudeme mít, protože teď už se daně budou jen zvyšovat?
Do určité míry to tak je, ale kvůli recesi, a ne daním. Lidé hodnotí naši životní úroveň podle toho, jak se přibližujeme k evropskému průměru. Náš růst bude pořád rychlejší než v západní Evropě a nůžky se budou dál uzavírat, ale v následujících dvou třech letech lidé budou cítit, že ekonomická situace je horší než v uplynulých pěti letech.

LN Které příjmové skupiny ten propad pocítí nejsilněji?
To otevíráme Pandořinu skříňku, která v sobě má hodně politických kostlivců. Některé politické strany jsou přesvědčeny, že daňová politika pomůže období před námi překonat... 

LN To znamená ODS.
Nevím přesně, jakou daňovou politiku má právě nyní ODS, ale vláda možná sníží DPH.

LN A pak je tu progresivní zdanění, o které bude usilovat ČSSD…
… ano, socialisté se domnívají, že bychom měli postiženým pomoci zdaněním vyšších příjmových skupin. Bojím se však, že to ekonomiku spíše zpomalí – ti bohatí budou nanejvýš méně utrácet a fiskální injekce půjdou spíše do úspor. Podobně nesnižujme DPH jen proto, že určití podnikatelé po tom volají. Oni totiž lidé nejsou hloupí, a když jim snížíte nepřímou daň, nezačnou hned o překot více spotřebovávat. I u nás platí, co teď ve Financial Times napsal známý polský ekonom Leszek Balcerowicz – když se rozhodují o spotřebě a o úsporách, mají lidé delší časový horizont, a rychlé snížení daní k vyšší spotřebě hned nepovede. 

LN Co byste jim v otázce spotřeby teď radil?
Politikům, nebo lidem? Ani jedněm, ani druhým nechci radit.

LN Někteří ekonomové i politici radí. Ekonomové zpravidla radí neunáhlovat se, případně těm, co mají možnosti, doporučují nákup nemovitostí, australských dolarů… Ale třeba Václav Klaus prohlásil: „Utrácejte, utrácejte, utrácejte.“
Za prezidenta Hoovera v roce 1932 jeden slavný americký komentátor – a tipnu si, že Václav Klaus to zná ze stejné učebnice jako já – říkal Američanům: „Utrácejte, utrácejte, utrácejte.“ Ano, každý růst poptávky je pro ekonomiku dobrý. Ale dnešní krize je hlavně krizí důvěry v trhy a budoucnost. Politici musí pracovat na obnovení důvěry. Proto nevěřím fiskálním opařením, jako je snižování daní či přímé injekce, protože lidi si řeknou: „Vláda musí zasahovat, tak je vážně zle.“ Důležitější je dlouhodobá strategie – dobrá peněžní politika centrální banky respektující deflační tlaky dnes a inflaci v budoucnu, posilující důvěru na mezibankovnímu trhu…

LN Svou strategii 52 bodů prozradila ČSSD. Kromě třeba posílení investičních pobídek je to daňová progrese, dočasné snížení DPH, novomanželské půjčky, zvýšení platů ve veřejné sféře, dočasné prodloužení výplaty podpor v nezaměstnanosti…
Rozdělme to na to, s čím bytostně nesouhlasím a s čím „jen“ nesouhlasím, ale vím, že ekonomové se o tom přou. Vůbec netvrdím, že můj názor je jediný správný. Ohledně DPH a daňové progrese „jen“ nesouhlasím, ale přiznávám, že opět využívám luxusu nebýt politikem. Kdybych jím byl, tak i když mám o něčem vnitřní pochybnosti, tak musím bouchat do stolu a říkat, že jedině tak je to správné. Ale jako Vladimír Dlouhý vím, že o těchto věcech se dohadují ekonomicky nejlepší hlavy na celém světě. 

LN První, co mě s Paroubkovou dvaapadesátkou napadlo, bylo další zadlužení země.
Pak jsou skutečnosti, kde jsem prostě přesvědčen, že nepomohou. Možná některým lidem krátkodobě, ale velký efekt, že lidé začnou utrácet, to mít nebude. Dlouhodobě zde nebezpečí mnohem většího zadlužení samozřejmě je. 

LN Libujete si v tom, že nejste politik. Ale kdybyste byl, jaký recept byste prosazoval?
Razil bych dvě hesla. Za prvé, rozumná a inovativní peněžní politika. To však není nic jednoduchého! A za druhé, prostě přežít tuto recesi a tam, kde to bude nutné, pomáhat krátkodobými sociálními opatřeními. Opakuji, o „Velkou depresi“ zatím opravdu nejde.

LN Neriskovat, nedělat totální zvraty?
Nedělat totální zvraty, hluboké zásahy do daňového systému. A nechat si něco „do zásoby“: pokud bude deficit opravdu hlubší a dále se bude zhoršovat, recese bude ještě delší a hlubší, přijdou na řadu spíš restrikce a fiskální škrty. Zatím to ale nehrozí.

LN Zmínil jste už různá data. Kdy by podle vás mohla skončit recese?
Tím se nyní trápí nejlepší hlavy na Zemi. Vsadil jsem se s jedním kolegou z naší londýnské kanceláře. Jestli bude mít on pravdu a 1. července 2009 uvidíme nárůst na finančních trzích a na trzích aktiv obecně, pošlu mu krabici se šesti lahvemi červeného vína.

LN Pánové ekonomové se baví. Nabídl vám Mirek Topolánek křeslo ve vládě?
Ne, nenabídl.

LN A pakliže by k tomu došlo?
Nebyl bych to schopen v současné době přijmout.

LN Současná doba je toto volební období?
Prosinec 2008.
  • 349Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz