Kožený i Vostrý jsou stíháni jako uprchlí, jejich advokáti se proti nepravomocnému rozsudku na místě odvolali. "Skutky byly prokázány zejména listinnými důkazy a výpovědí likvidátora holdingu (Zdeňka) Častorála," prohlásil předseda senátu Dušan Paška. Koženého a Vostrého vinu podle něj navíc dokazují znalecké posudky i další svědci.
Obchody byly prý v zájmu širší společnosti
Advokáti obou mužů vinu svých klientů popírají, soudu navrhovali, aby je obžaloby zprostil. Podle Koženého právního zástupce Martina Korbaře se bývalý prezident harvardských fondů nedopustil podvodu na akcionářích.
"Akcionáři v tomto případě nemohou být uvedeni v omyl, v omyl může být uvedena některá ze stran smlouvy, někdo jiný, ale nikoli akcionáři," řekl právník po skončení jednání novinářům.
Sám Kožený označuje proces s ním za "politický atentát ČSSD na privatizaci a jeho osobu". "V tomto směru je mi zcela jedno, jestli mě ideologický nepřítel odsoudil na deset let nebo uložil trest smrti," sdělil. Dodal, že si za obchody, které uskutečnil před 15 lety, dodnes stojí. "Byly dělány proto, aby se docílilo koncentrace vlastnictví... To bylo v zájmu širší společnosti tak jako akcionářů HPH," uvedl Kožený. Na svou práci je bývalý prezident harvardských fondů podle svých slov hrdý.
Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize, Kožený na bahamských ostrovech. O jeho vydání se pokoušely Spojené státy, kde čelí obvinění z uplácení a praní peněz. Bahamský odvolací soud letos v lednu odmítl vydat Koženého do USA.
Koženého "drancovací kolečka"
Obžaloba se týká celkem 110 obchodů s cennými papíry. Kožený s Vostrým podle ní v letech 1995 a 1996 převáděli majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice a poškodili Harvardský průmyslový holding, který následně skončil v likvidaci.
Harvardské investiční fondy měly podle státního zástupce ještě v roce 1995 akcie 51 českých podniků. Akcionáři věřili, že se investováním do těchto atraktivních a prosperujících firem zhodnotí jejich finanční prostředky.
Fondy však začaly z Koženého iniciativy převádět akcie na kyperské společnosti, ve kterých byl muž mnohdy angažován. Cenné papíry těchto podniků však nebyly veřejně obchodovatelné. "Předsedové představenstev harvardských fondů Koženému podepisovali smlouvy ohledně prodeje cenných papírů a téměř nikdy se na nic neptali," uvedl Paška.
Vostrý se podle obžaloby podílel na některých obchodech. "Vždy jednal po dohodě a ve spolupráci s Koženým," řekl předseda trestního senátu. Zároveň podle něj vedl valné hromady, kde zatajoval akcionářům informace o stavu jejich portfolií. Obžalovaní prý také uskutečňovali takzvaná drancovací kolečka, při kterých převáděli akcie z jedné společnosti na druhou a zpět, ale za různé ceny. Vysoké tresty odůvodnil Paška zejména výší škody, kterou muži způsobili.
Otázka je, zda tresty vůbec někdy vykonají
"Vždy jednali v úmyslu dostat se k majetku, obohatit se, podvést akcionáře, kteří ve fondy věřili," uvedl soudce. Proto podle něj nelze brát ohled na to, že se skutky staly již před delší dobou. "Je otázka, zda tresty vůbec někdy vykonají," dodal navíc s odkazem na jejich pobyt v zahraničí. Pro 240.000 akcionářů holdingu je však podle předsedy představenstva Karla Staňka dnešní rozsudek satisfakcí.
"Ale je to teprve první krok k tomu, že by se někdy, ale nikoli v blízké budoucnosti, dočkali navrácení svého majetku," prohlásil s tím, že se tak pravděpodobně může stát jedině formou žaloby na stát. Podle prvoinstančního verdiktu má Kožený zaplatit přes 8,2 miliardy a Vostrý asi 7,9 miliardy. Uhradit mají i úroky.
Korbař však způsobení takové škody odmítá. Protože nelze ověřit hodnotu kyperských společností, nelze podle něj vyvozovat, že by jejich akcie měly nulovou hodnotu. Již v závěrečném návrhu proto poukázal na to, že nelze zjistit, zda Kožený společnost poškodil. S tím se při minulém jednání ztotožnil i Vostrého advokát Josef Monsport, který tvrdil, že jeho klient žádnou škodu nezpůsobil. Dodal, že Vostrý projednával veškeré aktivity s představenstvem a o ničem svévolně nerozhodoval.
Státní zástupce Jaromír Jindřich je s verdiktem spokojen, ponechal si však lhůtu na odvolání. Koženému původně hrozilo až dvanáctileté vězení. Případ se však táhne tak dlouho, že vešel v platnost nový trestní zákoník. Ten posuzuje trestné činy, ze kterých je obžalován, pro něj příznivěji.
Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800.000 držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.
Ve druhé vlně získala harvardská společnost 292 milionů investičních bodů, čímž se zařadila na třetí místo v úspěšnosti správců. Někdejší emigrant získal moc nad velkou částí české ekonomiky, a když republiku v roce 1994 opouštěl, počítal se jeho majetek v miliardách korun.
