LN: Co jste si o Lídě Baarové myslela, když jste za ní v roce 1995 jela?
Měla jsem samozřejmě nakoukané její filmy a načtené obě knihy, které o ní do té doby vyšly. První byly Útěky, které už někdy v 80. letech sepsal na základě rozhovoru s ní Josef Škvorecký, tu jsem si půjčila z knihovny Libri Prohibiti.
A pak existuje ještě kniha Života sladké hořkosti z roku 1991. Je pod ní podepsána přímo Lída Baarová, má se ale zato, že ji napsal spíše František Kožík. A po tom všem, co jsem přečetla, jsem měla pocit, že jedu za nějakou románovou postavou, která shodou okolností žije. Byla jsem hrozně zvědavá a moc jsem se těšila, ale zároveň jsem se taky hrozně bála, jak to dopadne. Když si představíte škálu emocí, tak to byl ten nejvyšší stupeň – ve všech směrech.
LN: Věděla jste hned po odjezdu, že je to materiál na celovečerní film?
To vůbec ne. Měla jsem v plánu z toho udělat dva tvary. Jednak pasáž do jednoho dílu Lapidária o Velkém sále Lucerny – kvůli tomu jsem za paní Lídou měla jet úplně původně. Volala jsem jí, ona souhlasila, ale pak mi přišlo škoda nenatočit s ní ještě něco o jejím životě. Tak jsem jí telefonovala znovu a ona znovu řekla, že ano, a tak jsme se pak ještě s Českou televizí dohodli na půlhodinovém portrétu. Na střih jsme ale měli jen pět dní, to je strašně málo.
Třeštíková, nebo Renč? Do kin zamíří dva portréty Lídy Baarové |
LN: Proč jste se k natočenému materiálu vrátila až po dvaceti letech?
To je zásluha mého střihače Jakuba Hejny, který je pod Zkázou krásou podepsán jako spolurežisér. Podíval se na ten původní půlhodinový dokument Sladké hořkosti a pobídl mě, že by to chtělo ještě něco z toho udělat. Moje dcera, která je producentkou v naší společnosti, pak podala žádost do evropského programu Média, a když jsme podporu získali, pustili jsme se do práce.
LN: Příběh Lídy Baarové je plný dramatických zvratů: nejdřív musela kvůli svému vztahu s Goebbelsem utíkat z Německa, na konci války i z Prahy. Strávila rok a půl na Pankráci pro obvinění z kolaborace s nacisty a nakonec se zachránila tajným přechodem hranic do Rakouska. Její sestra si vzala život, když kvůli ní musela přestat hrát ve Vinohradském divadle, matka zemřela na infarkt po výslechu a otec přišel o nohu, protože se snažil vysekat ji z vězení a neměl čas se řádně léčit. A ona se přitom ve Zkáze krásou nejvíc dojala, když vyprávěla o tom, jak nevyužila šance odejít do Hollywoodu...
Je to tak. Mě to zarazilo taky. A nejenom mě. V době, kdy jsme se s Jakubem Hejnou prokousávali tím materiálem, jsme už měli zpětné reakce od dramaturgů. A tam padlo přesně tohle téma. Tak jsme znova projížděli všechny její výpovědi a pročítali ty knihy. Vyplynulo z toho, že to víceméně odpovídá realitě. Tématu smrti sestry a matky se věnovala daleko, daleko méně než své zkažené kariéře, tedy tomu, že v době svého berlínského angažmá odmítla sedmiletou smlouvu s Hollywoodem, kterou už měla skoro v kapse.
LN: Čím to bylo? Byla tak sobecká?
Určitě to byla narcistní osobnost. Ale to se není co divit. Jí se stále znovu a znovu potvrzovalo, že je výjimečná, něco jako bohyně, která si může všechno dovolit. Všichni jí leželi u nohou a čekali na její pokyn. Byla to nepřirozená pozice a ona se do ní dostala jako příliš mladá.
Helena Třeštíková strávila s Lídou Baarovou necelé čtyři dny v roce 1995.
LN: Dokázala vůbec rozlišit, co je ona sama a co je její obraz na veřejnosti?
Myslím, že ne. A že právě v tom byl její největší problém. Přijala obraz, který o ní byl stvořen, a projektovala se do něj.
LN: Uměla aspoň rozlišit, koho opravdu milovala? Narážím tu na její aféru s Goebbelsem.
Ona říká: „Milovala jsem jeho lásku ke mně.“ Myslím, že to je velmi přesné.
POHNUTÉ OSUDY: Skandál s Goebbelsem. Herečka Lída Baarová se zapletla s nacisty |
LN: O Goebbelsovi je ale známo, že měl i další milenky ze světa filmu. Byla Baarová opravdu tak výjimečný případ?
Byla, protože jen kvůli ní se opravdu chtěl rozvést, chtěl se stát vyslancem v Japonsku a žít s ní. Nebýt toho, že Magda Goebbelsová šla za Hitlerem a požádala ho, aby zasáhl, tak se to asi i stalo.
LN: Lída Baarová vám na kameru přiznala nejen to, že vztah s Goebbelsem byl oboustranný, ale navíc říká: „Mohlo to být horší, mohl to být Hitler.“ Může to znamenat, že existoval i nějaký vztah se samotným vůdcem?
Ano, myslím, že ano. Jsou lidé, kteří tvrdí, že tam něco proběhlo a že to kvůli Goebbelsovi tajila. Z jeho strany to asi bylo motivováno tím, že mu připomínala jeho dávnou lásku, neteř Geli Raubalovou, která se kvůli němu zastřelila. Ale jsou to věci, které se už nikdy nedozvíme, pravdu znají jen dva lidé a oba jsou mrtví.
Celý rozhovor s Helenou Třeštíkovou o okolnostech natáčení dokumentu a životě herečky Lídy Baarové si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 15. ledna.
V magazínu dále najdete:
- Zrození eurodetektivky – jak evropští autoři thrillerů těží z módní švédské vlny. Kdo píše euro noir a jaké jsou francouzské, německé nebo polské detektivky?
- Reportáž z Haiti šest let po ničivém zemětřesení, které zcela zdecimovalo někdejší nejbohatší kolonii světa.
