Trestní oznámení Aleše Vébra na JUDr. Zlámalovou

V Praze dne 8.listopadu 2006

Oznamovatel a poškozený

Aleš Vébr, nar. 28.6.1970 bytem Rozstání 24, 463 43 Český Dub

zastoupen: JUDr. Petrem Topinkou, zmocněncem poškozeného se sídlem Národní 11, Praha 1

JUDr. Renata Zlámalová, soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem

křivého obvinění dle ust. § 174 odst. 1 a pomluvy dle ust. § 206 odst. 1, 2 trestního zákona

Plná moc

DVD - Reportáž odvysílaná v pořadu Události na programu ČT 1 dne 29.10.2006

V pořadu Události byla dne 29.10.2006 odvysílaná reportáž týkající se poškozeného a konkursního řízení na majetek společnosti Golf Ještěd, s.r.o. (dále jen „společnost“) Reportáž informuje o skutečnosti, že na poškozeného byla podána obžaloba, protože jako jednatel společnosti nepředal správci konkursní podstaty společnosti účetnictví. Reportáž dále obsahuje mimo jiné vyjádření poškozeného a také vyjádření podezřelé, která na majetek společnosti konkurs prohlásila a která o poškozeném v reportáži uvedla, že: „napsal, že mě zabije, vybouchne barák, auto a nevím co všechno…, když mu nevrátím Golf“. V další části reportáže, která divákům připomenula, že poškozený spolupracoval na odhalení protizákonného jednání v tzv. kauze „Doležel, Péťa a spol.“, podezřelá do telefonu uvedla: „Teprve teď se začínám o svůj život skutečně bát.“

Jednání uvedenému v čl. I předcházely následující události:

V srpnu letošního roku navštívili poškozeného v místě jeho bydliště pracovníci Police České republiky, útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Předmětem jejich návštěvy bylo získání informací od poškozeného k oznámení učiněném zřejmě podezřelou, v němž tato dle již uvedených pracovníků PČR uvedla, že poškozený „jí vydírá a vyhrožuje vraždou“, přičemž toto své tvrzení doložila dopisem, resp. dopisy, které od poškozeného údajně obdržela. Příslušný policejní útvar toto podání prověřil a poté nejpozději v říjnu letošního roku poškozenému na jeho dotaz o stavu věci sdělil, že věc je odložena, neboť údaje obdržené od podezřelé se nepotvrdily s tím, že jednou z prověřovaných skutečností byly zmiňované dopisy údajně psané poškozeným, kdy bylo vyvráceno obviněné podezřelé, že tyto měl psát poškozený. Policie ČR tento závěr potvrdila i reportérovi České televize, který interpretoval její sdělení v předmětné reportáži takto: „Policie dospěla k závěru, že Vébr soudkyni nevyhrožoval“.

Poškozený má za to, že jednání podezřelé popsané v čl. II. tohoto podání je způsobilé minimálně k prověření orgány činnými v trestním řízení, a to za účelem zjištění, zda nedošlo tímto jednáním k naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění podle ust. § 174 odst. 1 tr. zákona, neboť pokud se prokáže, že podezřelá učinila oznámení orgánům činným v trestním řízení, ve kterém vědomě nepravdivě informovala o tom, že jí poškozený vydírá a vyhrožuje vraždou, tedy obvinila poškozeného z trestného činu vydírání podle ust. § 235 tr. zákona a trestného činu útoku na veřejného činitele podle ust. § 156 tr.zákona, a to s úmyslem přivodit mu trestní stíhání, je nutné postupovat v souladu s ust. § 2 odst. 3 tr. řádu. K tomuto oznámení jako důkaz předložila dopis (dopisy), které měla od poškozeného obdržet, což však orgány činné v trestním řízení v rámci prověřování vyvrátily.

Pokud se týče jednání podezřelé popsané v čl. I. tohoto podání, kdy tato poškozeného v telefonním rozhovoru s reportérem p. Hynkem z České televize, jehož část byla poté odvysílána v předmětné reportáži, obvinila z vyhrožování vraždou a majetkové újmy její osoby, tedy z trestného činu útoku na veřejného činitele podle ust. § 156 odst. 1 tr. zákona, když následně prohlásila, že se (zřejmě pod vlivem dalších událostí - začlenění poškozeného do skupiny kolem p. Péti a Doležela za účelem rozkrytí trestné činnosti, - tedy zcela nelogicky), začala „o svůj život skutečně bát“, přičemž v době tohoto jejího prohlášení již bylo jakékoliv podezření poškozeného z podezřelou označeného jednání vyvráceno, což pravděpodobně vyplývalo i z obsahu usnesení o odložení věci, které mělo být podezřelé jako poškozené doručeno, podezřelá toto obvinění učinila opakovaně, je v tomto případě dáno podezření ze spáchání trestného činu křivého obvinění podle ust. § 174 odst. 1 tr. zákona. Uvedeným jednáním podezřelé došlo k lživému obvinění poškozeného, přičemž podezřelá si musela být vědoma toho, že jiného lživě obviňuje z trestného činu, a byla s tím srozuměna a současně chtěla, resp. byla srozuměna s tím, že v důsledku jejího obvinění bude poškozený prověřován, případně bude pro toto jednání vůči němu zahájeno trestní stíhání. Poškozený dodává, že z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění je bez významu, zda osobě lživě obviněné bylo sděleno obvinění, nebo dokonce došlo k jejímu odsouzení, nebo věc byla orgánem trestního řízení odložena, protože křivému obvinění neuvěřil. Stačí, že pachatel jiného lživého obvinil v úmyslu přivodit jeho stíhání.

V případě jednání podezřelé popsané v čl. I. tohoto podání mohlo dle poškozeného dojít i ke spáchání trestného činu pomluvy podle ust. § 206 odst. 1,2 tr. zákona. Podezřelá o poškozeném sdělila reportérovi p. Hynkovi, potažmo následně i prostřednictvím televize nepravdivé informace, které svým obsahem poškodily poškozeného v očích veřejnosti i v pracovních vztazích, a to především kvůli závažnosti vznešeného obvinění, i s ohledem na skutečnost, že se poškozený již několik let snaží zákonnými prostředky domoci práva při prokázání podezření z protiprávního jednání při prohlášení konkursu na majetek společnosti a následného průběhu konkursního řízení. S ohledem na obsah nepravdivého tvrzení poškozený dodává, že k naplnění subjektivní stránky trestného činu pomluvy postačí, pokud je sdělený nepravdivý údaj způsobilý ohrozit poškozeného. Poškozený podezřelé nikdy nevyhrožoval a to ani ústně, ani nikdy nenapsal žádný dopis, který by jakékoliv výhružky, tedy i výhružky citované podezřelou, obsahoval. Jak již poškozený uvedl, obvinění jeho osoby podezřelou navíc prokázáno nebylo, což potvrdily i orgány činné v trestním řízení, které věc prověřovaly.

Poškozený má za to, výše uvedené skutečnosti zakládají důvodné podezření, že se podezřelá dopustila trestného činu křivého obvinění podle ust. § 174 odst. 1 tr. zákona, popř. také trestný čin pomluvy, který byl spáchán televizí, podle ust. § 206 odst. 1,2 tr. zákona.

Toto podání je adresováno Vrchnímu státnímu zastupitelství z důvodu, že podezřelá je soudkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem, je známa všem státním zástupcům Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem i Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, přičemž státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem vstoupila i do konkursního řízení na majetek společnosti Golf Ještěd s.r.o, v jehož průběhu měl údajně poškozený vyhrožovat podezřelé. Z těchto důvodů jsou pravděpodobně státní zastupitelství Ústeckého kraje vyloučena z dozoru v této věci a Vrchní státní zastupitelství v Praze je proto žádáno o posouzení možného vyloučení těchto orgánů (§ 30 tr. řádu) a o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství (§ 12a odst. 2, o státním zastupitelství).

Poškozený žádá podle § 158 odst.2 tr.ř., aby byl v zákonné lhůtě vyrozuměn o opatřeních, které orgány činné v trestním řízení v této věci učiní.