Lisabonská smlouva zahrnuje reformu institucí EU a má nahradit neschválenou euroústavu. Česká republika je jedinou ze zemí Evropské unie, která se ke smlouvě nevyjádřila. Opoziční sociální demokracie si klade brzkou ratifikaci jako podmínku spolupráce s vládou při nadcházejícím předsednictví.
Mezi neinformované patří i vysokoškoláci
Pojem lisabonská smlouva zná zhruba čtvrtina Čechů a Češek starších 15 let. Pouze pět procent lidí by svou znalost smlouvy označilo za velmi dobrou. Asi pětina lidí má docela dobré povědomí o tomto pojmu. Posun ve znalosti "Lisabonu" není podle CVVM znát ani z časového hlediska. Podle dubnového průzkumu dobře znalo pojem lisabonská smlouva 19 procent lidí, v červnu 22 procent a v září 23 procent lidí.
Tři čtvrtiny lidí tvrdí, že o "Lisabonu" nejsou informováni. Dostatek informací vyslovila necelá pětina respondentů. Zajímavé podle CVVM je to, že mezi neinformované patří i vysokoškoláci. Nadpoloviční většina lidí s vysokoškolským vzděláním, 55 procent, pociťuje nedostatek informací. Průzkum odhalil rozdíly mezi muži a ženami v názorech na lisabonskou smlouvu. Muži častěji než ženy tvrdí, že dobře vědí, co "Lisabon" znamená (30 procent ku 18 procentům).
Smlouva mění způsob rozhodování v unijních institucích mimo jiné v souvislosti s tím, že počet členů stoupl na 27. Počítá se vznikem funkcí stálého předsedy Evropské rady a společného "ministra zahraničí". Na rozdíl od euroústavy, která nevstoupila v platnost, protože ji odmítli Francouzi a Nizozemci, nenahrazuje dosavadní smlouvy, nýbrž je jen doplňuje. Neobsahuje také státní symboly - společnou hymnu a vlajku - s nimiž euroústava počítala.
Průzkum se konal mezi 3. a 10. listopadem 2008 mezi 1084 lidmi.
