17. května 2013 16:50, aktualizováno  19:48 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tři plus jeden důvod,
proč Zeman nemá rád Putnu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 97Diskuse
Miloš Zeman | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miloš Zeman | foto: ČTK
PRAHA Co mohlo naštvat prezidenta Zemana, že se rozhodl nejmenovat literárního historika profesorem? Vybrali jsme tři Putnovy blogy z ledna 2013, které se týkají prezidentské kampaně a míří na samotného Miloše Zemana. Přesvědčte se sami o jejich rázu.

DŮVOD PRVNÍ:

Martin C. Putna 6. 1. 2013 v Lidových novinách ve svém článku "PADESÁT TISÍC, NEBO ZEMĚ?" přirovnává 50 tisíc podporovatelů prezidentského kandidáta k 50 tisícům lidí, kteří udělají cokoli, co se jim řekne. Prezident však má podle Putny odpovědnost za celou zemi, ne jen za své příznivce:

V posledních týdnech harcovalo se v české politice velmi s číslem "padesát tisíc". Tak velmi, až mi to připomnělo klasický film Jesus Christ Superstar. V něm se totiž s tímto počtem příznivců harcuje rovněž. V jedné scéně přiskáče k Ježíšovi apoštol Šimon Zélóta v čele skupiny tanečníků, zpívaje mu verše, jež v překladu znějí asi takto: "Je jich určitě přes padesát tisíc / kteří křičí o své lásce k tobě / každý z těch padesáti tisíc / udělá, cokoliv mu řekneš."

Padesáti tisíci podporovatelů argumentují dnes i ti, kdo se i nadále hrnou do prezidentské volby, třebaže vědí, že je pro ně prohraná. Že nemají šanci proti mašinerii ruských peněz a proti ďábelsky namíchané voličské koalici komoušů, klausovců a křupanů, podporované tou nepoučitelnou částí sociální demokracie a všemi těmi naivy, hlásajícími "se Zemanem bude aspoň sranda".

ČTĚTE TAKÉ:

Že jedinou možnou obranou proti temné vizi prvního kola Zeman-Fischer a ještě temnější vizi Zemana na Hradě je dohoda demokratických kandidátů zleva doprava nebo jejich dobrovolné odstupování ve prospěch někoho z nich, kdo by sjednotil hlasy, postoupil do druhého kola a Zemana porazil. Místo toho se zleva i zprava ozývá: "Já mám odpovědnost vůči svým padesáti, šedesáti, osmdesáti tisícům podporovatelů."

Ve filmu Ježíš vděčně, ale smutně odpovídá, že Šimon ani jeho padesátitisícníci nic nepochopili. Že jeho království není z tohoto světa. Od prezidenta nečekáme, že bude Mesiášem. Jeho království je z tohoto světa, neboť je to české království, česká země.

Čekáme od prezidenta, že si bude vědom, že jeho zodpovědnost není za padesát tisíc jeho věrných, ale za celou zemi. Není-li si toho prezidentský kandidát vědom, není-li schopen nadřadit zájem země nad zájmy své a svých zélótů, pak věru není hoden býti prezidentem a dobře mu tak, že prohraje. Proč má kvůli tomu prohrát celá země?

DŮVOD DRUHÝ:

Z 12. 1. 2012 je další Putnův text s názvem "KRÁLOVÉ A VLASTIZRÁDCI". Putna se v něm obává výsledků prezidentských voleb a tvrdí, že i v moderním prezidentství převládají prvky královské. Já král - prezident a vy, můj bodrý lid:

V úzkostech nad tím, jak hrozí dopadnout prezidentská volba, chytám se starých textů. Čtu si Obrazy českého státu, Písně českého státu a Svatováclavská koruna a české insignie, které sestavil historik, heraldik a vlastenec Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986).

Ukázal v nich, jak se staří Čechové upínali k symbolům státnosti (zejména ke koruně, lvímu erbu, k Hradu a samotné královské tradici), jež trvá tehdy, když stát je reálně oslaben – ať proto, že na Hradě žádný král právě nesedí, nebo proto, že ten chlap, co tam sedí, je zločinec.

Ostatně, Schwarzenberg sestavoval tyto práce v době, kdy bylo dost důvodů k úzkosti a k hledání útěchy: Obrazy českého státu vydal za války, kdy se Hácha pokoušel uchovat alespoň ony symbolické zbytky státnosti. Na dalších knihách Schwarzenberg pracoval v exilu, kdy na Hradě seděli vlastizrádci ve službách nepřátelské mocnosti, tedy Ruska.

Důvěra v Hrad?

Čtu si též práci antropologa Jeana Paula Rouxe Král–mýty a symboly (2009). Z ní si lze uvědomit, jak i v moderním prezidentství podvědomě přetrvávají prvky vlády královské, zejména důvěra, že král je jaksi moudřejší a tudíž má i právo stát nad zákony – prostě proto, že je král, že sedí na trůně. Trvá to zvláště v českém prezidentství, jež začalo tím, že Masaryk učinil sídlo prezidentů z královského Hradu.

Na kohokoliv, kdo na Hrad usedne, jako by cosi z této královské aury padalo, byť byl do té doby neznám či nenáviděn. "Vždyť je to prezident, on může." I ve finále prezidentské kampaně se ukazuje, jak demagogové, vlastizrádci v ruských službách a mediální magnáti pracují s tímto amalgámem královské a prezidentské posvátnosti, s představou moudrého vládce, který se sklání k prostému lidu s výroky jako "Už odedávna jsem byl s vámi". Já, dopředu vyvolený král-prezident, a vy, můj bodrý lid.–Opravdu na to my, "bodrý lid", zase skočíme?

DŮVOD TŘETÍ:

Putnův text "ZLÝ DĚDEK Z VYSOČINY", uveřejněný 20. 1. 2013, vidí podobnost mezi vysočinskými vyhnanci, kam patří podle autora i Jaroslav Hašek, a prezidentskou volbou. Objevuje se stejná vypočítavost, manipulace a genialita některých adeptů:

Týž pátek, kdy začaly prezidentské volby, vysílali na stanici Vltava literární pásmo Miloše Doležala o posledních letech Jaroslava Haška, strávených na Vysočině. Nešlo v něm jen o Haškovo psaní, ale neméně o Haškův zvláštní způsob pobývání, ve kterém se mísí na jedné straně samotářství a vyděděnectví z "lepší" pražské společnosti, a na druhé straně divoké bohémství ve společnosti družiny přátel i v družné komunikaci s místními. Místních, vysočinských pamětníků, promlouvalo v Doležalově pořadu nemálo – a mluvili o Haškově partě většinou vlídně.

I připomnělo mi to širší fenomén "vysočinských vyhnanců" – intelektuálů a jiných celebrit, napojených vnitřně na celonárodní, ba světové kulturní dění, a přitom usazených kdesi v hloubi ňader Vysočiny, co nejdále od Prahy. Florian, Deml, Reynek, Anna Pammrová – ale i ten Hašek, který měl v sobě více temnoty a běsu, než by se z těch haha-vzpomínek zdálo. Fenomén kulturně plodný, ale přitom dvojznačný:

ČTĚTE TAKÉ:

V každém z těch vysočinských vyhnanců bylo vedle geniality cosi děsivého. Na Haškovi nejvíce děsí ta lehkost, s jakou – i podle Doležalova dokumentu – vesele obcuje s místními, a přitom si z nich dělá legraci, šije na ně boudy, ba přímo jim lže do obličeje; viz scénu, kdy Hašek sehraje na pohřbu zcela důvěryhodnou plačku, aby takto získal od pozůstalých vydatnou výslužku. A tváří se pořád jako mílius.

I připomnělo mi to znovu prezidentské volby. I připomnělo mi to manipulátorskou genialitu některých adeptů, svým způsobem rovnou umělecké genialitě Haškově a zneužívající jak onoho vysočinského archetypu, tak dobrého srdce místních vysočinských.

Ovšem, tam šlo o útratu v hospodě nebo o pár koláčů. Tady jde o poněkud větší útratu, o poněkud větší koláč. I připomnělo mi to název jedné knihy jednoho z Haškových přátel, Z. M. Kuděje: Zlý dědek z Vysočiny.

A MOŽNÝ DŮVOD ČTVRTÝ:

Satirické video, které Putna natočil v narážce na Zemanův vztah s Putinem. Podívejte se:

Lidovky.cz
  • 97Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz