Troy von Balthazar: Jsem na lovu nejlepšího piva

V České republice máte v plánu osm zastávek, většinou jde o menší komorní kluby nebo neobvyklá místa. Nemáte obavu, že se neobjeví tolik lidí, na kolik jste na koncertech zvyklý?
Vůbec nemám strach a na všechna místa, kde budu hrát, se těším. Už jsem v Česku dřív byl, ale nikdy jsem neměl moc času objevovat jiná města. A jsem velmi vděčný, že jsem tu šanci dostal.
Taky jsem slyšel, že máte všude výborné pivo. Shodou okolností jsem na lovu nejlepšího piva na světě, tak třeba ho najdu u vás.

Vracíte se po turné zpátky do Ameriky?
Ne, vracím se domů – teď žiju v Berlíně. Pak vyrážím na několik koncertů ve Francii a Španělsku a pak! Patnáct koncertů v Číně! Nikdy jsem tam nebyl. Pojedu vlakem jenom se svou kytarou. Je to bláznivé a vzrušující zároveň.

Dlouho jste žil na Havaji, což zejména uprostřed Evropy zní ohromě exoticky. Je i každodenní život tam tak exotický? Jak tam vypadá hudební scéna?
Na Havaji jsem vyrůstal. Chybí mi moře a skvělé jídlo, ale scéna je tam zkrátka tragická. Odešel jsem, jakmile jsem zjistil, že moje touha dělat muziku je silnější než touha po dobrém jídle. Ale Havaj je opravdu fantastické místo a celá moje rodina tam stále bydlí. Skutečně tam všechno vypadá jako na pohlednici. Obloha je opravdu tak modrá, stromy jsou opravdu tak zelené, oceán je opravdu tak průzračně čistý... vůbec to nevypadá špatně. Ale pro mě je muzika důležitější než všechny tyhle hezké věci. Tak jsem šel.

Vaše jméno zní aristokraticky. Je "von" doopravdy?
Zrovna "von" je jen pseudonym. Na našem prvním evropském turné s Chokebore nám někdo na dodávku nasprejoval nápis "Troy von Balthazar lives!" Stálo nás spoustu peněz, abychom to z té dodávky dostali dolů. Ale zůstalo to se mnou.

Vaše kapela Chokebore byla vždycky úspěšnější v Evropě; měli jste tady mnohem víc fanoušků, prodali jste víc desek. Jak to? Cítíte to s vaším sólovým projektem stejně?
S Chokebore jsme si Evropu zamilovali tolik, že jsme ve Státech téměř přestali hrát. Máme tam sice nějaké fanoušky, ale Evropa se nám stala novým domovem a tak veškerou energii koncentrujeme sem. Což se pak zákonitě promítne i do "úspěchu". A mám to, i na sólo dráze, pořád stejně. Zkrátka miluju Evropu a jsem tady rád. Už bych ji za Ameriku nevyměnil.

V Česku jste už párkrát byl, jak vzpomínáte na Prahu a na lidi, které jste poznal?
Prahu mám v čerstvé paměti z nedávné doby, hrál jsem v Paláci Akropolis před japonskou kapelou Mono. Bylo to moc příjemné. A taky si město pamatuju z půlky 90. let. Ten rozdíl je velký. Tehdy bylo všechno temnější... Dnes mám pocit, že je Praha plná světla a barev. A lidé jsou šťastnější.

S Chokebore jste vešli do širšího povědomí především společnými koncerty s Nirvanou v první půlce 90. let. Jak na těch pár týdnů vzpomínáte?
Byly to poslední zastávky jejich amerického turné a většinou se jednalo o stadiony pro desítky tisíc lidí. Třicet tisíc fanoušků? Páni! To je pro kapelu, která jinak hrává v malých zaplivaných barech pro padesát lidí, úplně šílené. Na prvním společném koncertě té šňůry jsem se trémou skoro počural. Nakonec ale nepočural.

S Chokebore si teď dáváte delší pauzu, poslední deska A Part from Life vyšla v roce 2003. Už vás přepadly myšlenky na návrat, nebo jste spokojený tam, kde teď jste?
Vlastně s klukama v Berlíně už pár týdnů zkoušíme a vážně uvažujeme o tom, že bychom zase něco natočili... Se svým projektem jsem opravdu šťastný, ale občas se mi zasteskne po pořádném rokenrolu.

Eponymní desku Troy von Balthazar jste vydal v roce 2005. Co chystáte dál?
Tahle deska právě vychází na vinylu u českého labelu Silver Rocket Records s možností stáhnout si všechny písničky ve formátu MP3. Taky pracuji na své druhé knize, je vlastně skoro hotová. Jinak toho zase tolik nedělám: nahrávám nové písničky pro novou desku a cestuju, cestuju, cestuju.

Troy von Balthazar: Son of Magnified

Troy Von Balthazar: To A Girl With One Wing Gone

Troy von Balthazar - I Block the Sunlight Out