"Už léta trpím nezvyklou chorobou, která ve mně vyvolává stravující posedlost. Ta posedlost se navenek projevuje touhou zabít a zohavit každou ženu, která mi zkříží cestu. V takových chvílích nad sebou ztrácím kontrolu," vypověděl prý v roce 1894 v jedné z kobek proslulého amerického vězení Sing Sing Němec Carl Feigenbaum. Byl on mužem, který v roce 1888 terorizoval londýnský East End a vysloužil si přezdívku Jack Rozparovač? Čím dál víc lidí je přesvědčených o tom, že ano.
Feigenbaumova slova tlumočil později novinářům advokát William Sanfor Lawton, který se jej pokoušel zachránit před popravou za brutální vraždu newyorské domácí. Marně. Soud odmítl přistoupit na Lawtonovu argumentaci, podle níž měl co do činění s vyšinutcem. Feigenbaum byl popraven a s sebou do hrobu si vzal i vysvětlení slov, která řekl svému právníkovi.
Nová odhalení?
Fotka člověka, který se protloukal světem jako příležitostný námořník, se nezachovala. Britská BBC ale včera zveřejnila Feigenbaumův počítačový portrét, který sestavili experti na základě popisu z věznice Sing Sing.
Totožnost Jacka Rozparovače zůstává dodnes záhadou. Podezřelých přitom existují zástupy – v průběhu let jich bylo víc než 200. O tom, že má krvavé řádění na svědomí Feigenbaum, je dnes přesvědčený například Trevor Marriott, penzionovaný britský detektiv, který se už čtyři roky probírá archivy a vyhodnocuje důkazy a svědecké výpovědi.
Němec Carl Feigenbaum, jehož počítačový portrét nechala vytvořit BBC, se protloukal světem jako příležitostný námořník. V New Yorku skončil za vraždu ženy na elektrickém křesle. Způsob provedení vraždy připomínal praktiky Jacka Rozparovače.
Co jej k tomu vede? Mimo jiné způsob, jakým byly vraždy spáchány. Náramně se totiž podobal způsobu, jakým Feigenbaum v New Yorku zavraždil svou domácí Julii Hoffmanovou.
"Prořízl jí hrdlo a stáhl jí šaty. Stál nad ní s dlouhým ostrým nožem, jako by se chystal k další řezničině. Tak jsem ho tam zastihl," citoval svědectví syna paní Hoffmanové dobový newyorský věstník National Police Gazzette z 16. května 1896.
Jack Rozparovač všechny své oběti nejprve podřízl a těla zohavil tím, že z nich vykuchal vnitřnosti. "Měl přesně takový nůž, jakým musel spáchat svá zvěrstva Jack Rozparovač," dodává National Police Gazzette.
Marriott rovněž citoval několik svědků, kteří zahlédli londýnské oběti v den jejich smrti ve společnosti cizího muže, jehož popis se shoduje s popisem Feigenbauma, a co víc, vypověděli, že mluvil se "silným německým přízvukem".
Detektiv Marriott učinil při svém soukromém šetření ještě jeden objev. V londýnském Whitechapelu přišlo od 3. dubna 1888 do 13. února 1891 o život celkem jedenáct žen, jen pět vražd však bývá s jistotou připisováno Jacku Rozparovači. A i u nich zjistil Marriott nesrovnalosti. Konkrétně šlo o vraždu Elizabeth Strideové, která byla v pořadí třetí obětí. "Nesedí například nůž, kterým jí vrah prořízl hrdlo, byl mnohem menší, než jaký byl použit při dalších vraždách," řekl Marriott BBC. "K vraždě navíc došlo poblíž klubu, který byl tou dobou narvaný lidmi," dodal s tím, že k dalším vraždám došlo v ústraní.
Závěr? Podle něj je docela dobře možné, že i vraždy původně s jistotou připisované Jacku Rozparovači spáchalo víc lidí. Marriott si je však jistý, že mezi nimi byl i Feigenbaum.
