16. listopadu 2009 8:35, aktualizováno  11:40 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tryzna za Krejču i jeho generaci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Rozloučení s Otomarem Krejčou | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rozloučení s Otomarem Krejčou | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny
PRAHA Smuteční rozloučení v Národním divadle je těžká disciplina a v posledních letech ji zpravidla chybí cit pro míru a na jevišti první scény se nezřídka odehrály podivné výjevy. Poslední pocta režiséru a herci Otomarem Krejčou, který zemřel v věku nedožitých 88 let 6. listopadu, byla po dlouhé době něčím, co skutečně naplnilo význam takového aktu. Slušela mu i přítomnost prezidenta republiky Václava Klause, který tak opět dal najevo, že kulturní klima šedesátých let mu nebylo lhostejné.

A bylo to nejenom rozloučení s jedním z posledních žijících klasiků divadla té doby, ale i svým způsobem tryzna za generaci narozenou za první republiky, která dobu své největší duševní a tvůrčí síly prožila v totalitě a přesto se nepřestávala snažit o svobodné umění. Navzdory panující totalitě dělala vše pro to, aby z jeviště zněla pravda, odmítala dělat zábavu pro davy i papouškovat ideologické poučky strany a vlády. A byla to také generace, která po listopadu 1989 už dostala minimální šanci na pokračování a jejíž zkušenosti zůstaly ke škodě všech z velké části nevyužité.

Další z divadelních osobností Karel Kraus dramaturg a překladatel a také Krejčův souputník a blízký přítel ve své smuteční řeči vyslovil mnoho z toho, co nutně táhne divadelníkům hlavou tváří v tváři odchodu zakladatele skutečně světového Divadla Za branou.

Noblesně ale nesmlouvavě připomněl, že kdo Krejčovi vzal divadlo, sáhl mu na život. Hovořil i o tom, že Krejča musel vždy začínat znovu, naposledy po listopadu 1989, když obnovil Divadlo za branou, kterému stát už nedal šanci. A jak bylo trapné chtít po sedmdesátiletém režisérovi, aby jako první zakoušel transformaci divadla na podnikatelský subjekt.

I další řečníci Krejčův herec Jan Hartl a šéf činohry Michal Dočekal se nezřekli osobního tónu, Dočekal hovořil o Krejčových plánech na nastudování Hamleta na první scéně, který se již neuskutečnil. Jako součást rozloučení zazněl i záznam Krejčova vyznání a komentáře k Halasově básni v próze Já se tam vrátím, kterou posléze také sám recitoval. Záznam, který pořídila Československá televize v 60. letech, připomněl nejenom jak silné bylo Krejčovo charisma tvůrce, ale jak zvláštní byla tato doba, v níž navzdory režimu nejmocnější a monopolní médium v zemi natáčelo neideologické básničky a vyznání divadelních režisérů.

  • 4Diskuse
Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz