Salon pořádá ekologické a gastronomické hnutí Slow Food, které se před 25 lety zrodilo v Itálii a jehož cílem je vychovávat lidi k tomu, aby dokázali ocenit chuť ekologicky vyráběných potravin, přispívali k záchraně biodiverzity a k rozvoji tradičních pokrmů.
"Je třeba začít jíst ryby ´pro chudé´, jak to dělávaly naše babičky, jsou dobré, nejsou drahé a může to přispět k záchraně dalších ohrožených druhů," prohlásil rybář Roberto Moggia.
Losos lze nahradit makrelou. Výsledek nepoznáte
Návštěvníci salonu se tlačili u jeho stánku, aby si koupili nebo ochutnali tyto podivné ryby. Druhy, jimž hrozí vyhubení, jako je červený tuňák, mečoun nebo úhoř, tu byly narazeny širokou škálou ježících se či placatých ryb různých barev, jejichž jména často upadla v zapomnění.
Na důkaz toho, že je možný jiný způsob konzumace, vznikl Slow Sushi. Kuchaři na něm nepoužívali žádnou z ryb zanesených na mezinárodních černých seznamech, pouze druhy žijící v janovských vodách.
"Nahradili jsme červeného tuňáka a lososa různými druhy makrel a lidé si rozdílu v chuti nepovšimli," konstatoval student gastronomie a jeden z organizátorů Slow Sushi Nicola Fattibene.
Jeho stánek nabízí pouze druhy, jež nejsou ohroženy, včetně australského pstruha či nizozemského humra z Oosterschelde.
"Jsou to ryby, které unikají intenzivnímu rybolovu. Lze je lovit u pobřeží, bez používání velkých sítí, které ničí mořskou faunu a flóru. Jejich lov tak dává práci drobným rybářům, kteří pomalu vymírají," zdůraznil Fattibene.
Změna způsobu rybolovu
Krize sektoru se na Slow Fish projevuje citelně: příjmy klesají, pracovní podmínky jsou stále obtížnější, konstatují trpce lidé z tohoto oboru. "Rybolov se snižuje. Slow Fish nám jistým způsobem pomáhá v tom, aby se do kuchyní dostaly nové druhy ryb," uvedl Moggia.
"Nepochybně musíme změnit náš způsob rybolovu," prohlásila na salonu evropská komisařka pro rybolov Maria Damanakiová. Jde zejména o nelegální rybolov a chytání velkého množství ryb do sítí. Tyto ryby jsou pak často vraceny zpět do moře, protože jsou pro konzumaci příliš malé.
Gianlucca Cazzin, proslulý italský šéfkuchař, který vede restaurant La Ragnatela nedaleko Benátek, prohlašuje, že je životně důležité, aby restauratéři vedli zákazníky ke konzumaci levných a zapomenutých ryb.
'Nechme tuňáky žít'
"V mé restauraci se již neservíruje červený tuňák, ale jen místní produkty podle tradičních receptur. Jedna z mých oblíbených je ryba stargazer. Recept pochází z Benátska ze 14. století," zdůraznil.
Podle něho je třeba dát živočišným či rostlinným druhům, které jsou ohroženy, čas, aby se znovu rozmnožily. "Nikdo neumře hlady, když nebude deset let jíst tuňáka!" dodal.
S jeho názorem mnoho spotřebitelů souhlasí. "Teď už červeného tuňáka nekupuji. Dříve jsem ho kupovala, ale to jsem nevěděla, že je ohrožen," zdůraznila jedna z návštěvnic salonu Livia Polgaciniová.
Seznam ohrožených ryb se denně rozšiřuje, uvádí Slow Fish. Na seznamu se ocitly také treska bezvousá a mnohopilík.
