Podle předvolebních průzkumů by mohl být šéf proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) 60letý Erdogan zvolen nástupcem dosavadního prezidenta Abdullaha Güla už v prvním kole; dosavadnímu šéfovi vlády přisuzovaly téměř 60procentní podporu. Případné druhé kolo by se konalo 24. srpna.
Bez alternativy?
Ekmeleddin Ihsanoglu
Opozice nebyla schopna nabídnout skutečnou alternativu, i když dvě největší opoziční strany - sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP) a nacionalistická Strana národní akce (MHP) nominovaly společného kandidáta, 70letého Ekmeleddina Ihsanoglua.
Bývalý generální tajemník Organizace islámské spolupráce a mezinárodně uznávaný znalec islámské kultury Ihsanoglu se však podle agentury DPA ukázal jako "bezbarvý" kandidát. Počítat prý může se zhruba 35procentní podporou.
Třetím do počtu je 41letý Kurd Selahattin Demirtas, který je sice charismatický, ale jako prokurdský kandidát je předem prakticky bez šancí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Volební nekalosti
Opozice navíc větří volební podvody ve velkém stylu. Ihsanoglu upozornil na to, že volební úřady nechaly vytisknout 18 milionů náhradních hlasovacích lístků, což je prý při zhruba 50 milionech oprávněných voličů nepřiměřeně mnoho.
Už v březnových komunálních volbách byly hlášeny záměny nebo krádeže volebních uren či výpadky elektřiny během sčítání hlasů.
Podobně jako loni Češi, budou i Turci svého prezidenta poprvé volit přímo a už od toho by se mohla odvíjet jeho silnější pozice. "Erdogan nebude 'normální' prezident," napsal deník Sabah blízký vládě. "Bude hrát rozhodující politickou roli, protože bude zvolen lidem, a tudíž bude moci ovládat vládu a určovat, jak bude vedena AKP," má jasno list.
"Cíl 2023" stálo na předvolebních plakátech ambiciózního konzervativního politika, který byl v čele vlády více než 11 let. Erdogan totiž chce být v čele státu ještě v roce 2023, kdy bude turecká republika slavit sté výročí svého vzniku.
Recep Tayyip Erdogan zdraví své přívržence.
Výrazný - a kontroverzní
Už teď je Erdogan nejvýraznější politickou osobností v Turecku od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Nepopiratelný je zejména rozvoj ekonomiky Turecka za Erdoganovy vlády. HDP na obyvatele se za tu dobu podle Světové banky zhruba ztrojnásobil a výrazně se zlepšila dopravní infrastruktura.
Kontroverzní je naopak Erdoganův autoritářský styl vládnutí. Policie tvrdě potlačovala protesty, které se v květnu 2013 rozhořely nejdřív v Istanbulu, původně kvůli stavebním plánům v tamním parku Gezi. Koncem loňského roku byly pozatýkány desítky lidí z okolí Erdoganovy strany AKP pro podezření z korupce.
Naopak byly propuštěny a zadrženy desítky policistů a soudců nepohodlných vládě. Erdogan tvrdí, že uvnitř policie či justice vzniká paralelní struktura loajální exilovému duchovnímu vůdci Fethullahahovi Gülenovi.
VÍCE ZDE: |
Poté, co se letos sociálními sítěmi začaly šířit odposlechy kompromitující okolí Erdogana, nechala vláda před komunálními volbami zablokovat Twitter a YouTube. Opatření zrušil až ústavní soud.
Počátkem července Erdogan jako kandidát na prezidenta přislíbil novou ústavu. Jednou z jejích hlavních součástí by mohlo být zavedení prezidentského systému, jenž by hlavě státu přisoudil víc pravomocí.
Erdogana zatím stačili zklamat turečtí voliči v zahraničí. Z 2,7 milionu těchto voličů se jich tento týden k urnám dostavilo jen 232 000. Předpokládá se přitom, že turečtí emigranti podporují převážně AKP.
