6. května 2015 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Autoritářský Erdogan utahuje šrouby.
Turecká opozice si stěžuje marně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | foto: Reuters
ANKARA Turecká opozice u volební komise neuspěla se stížností na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který podle ní v rozporu s ústavou před červnovými parlamentními volbami otevřeně podporuje vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). V případě volebního úspěchu plánuje Erdogan změnit ústavu a posunout zemi směrem k prezidentskému systému, jenž podle expertů hrozí posílením Erdoganových autoritářských tendencí.

Na Erdoganův postup si stěžovala prokurdská Demokratická strana lidu (HDP), podle níž prezidentovi ústava přikazuje neutralitu, uvedla ve středu agentura Reuters.

Parlamentní volby se budou v Turecku konat 7. června a AKP je v nich jasným favoritem. Spíše než o vítězství se tak v hlasování bude hrát o to, zda prezidentova mateřská strana získá dvoutřetinovou většinu, která by jí umožnila prosadit změny ústavy. Erdogan - dřívější dlouholetý premiér - chce v zemi zavést prezidentský systém a výrazně posílit pravomoci hlavy státu.

Megalomanský palác jako symbol

Erdogan v parlamentních volbách nekandiduje, ale veřejně podporuje AKP a útočí na opoziční strany. Podle stěžovatelů tím překračuje meze ústavy, volební komise si to ale nemyslí. Své rozhodnutí komise zveřejnila v úterý, jeho odůvodnění se ale veřejnost dozví nejdříve za týden.

Aktuální situaci v Turecku symbolicky odráží ohromný prezidentský palác na jednom z ankarských kopců. Palácový komplex, do kterého se Erdogan nastěhoval loni v srpnu, zabírá 20 hektarů a údajně stál 350 milionů dolarů (7,6 miliardy Kč). Inspiruje se prý středověkými Seldžuky, ale evokuje spíš stalinské megalomanské stavby - i přesto, že v sousedství paláce vyrůstá nová mešita. Pokud Erdoganovi a jeho mateřské Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyjde jeho plán a po volbách 7. června prosadí novou ústavu, zůstane v paláci hodně dlouho.

Změní to Turecko, tvrdí nejmenovaný diplomat v Ankaře o nové ústavě, která by dala prezidentovi nebývalé pravomoci. Nikdo nepochybuje, že AKP bude mít nejvíc hlasů. Ale mohutně se spekuluje o tom, zda získá ústavní většinu 367 křesel, nebo aspoň 330 nezbytných k tomu, aby mohla o ústavních změnách vypsat referendum. Tato pravicová a proislámská strana založená Erdoganem v roce 2001 měla v minulém parlamentu 312 křesel.

Ankety naznačující 55 procent pro AKP a tedy i ústavní většinu jsou podle evropských diplomatů nesmyslné. Realističtější je prý výsledek něco přes 40 procent pro AKP a tedy „jen“ prostá parlamentní většina.

Mír v ohrožení

Mnohé bude přitom záviset na tom, zda prokurdská HDP překročí práh deseti procent nutný ke vstupu do parlamentu. Její předpovědi nyní oscilují právě kolem této hranice. Pokud by HDP neuspěla, mohlo by to eskalovat již tak rostoucí napětí v kurdských oblastech a ohrozit mírový proces, který se zatím víceméně dodržuje. Navíc by v případě neúspěchu HDP kvůli zvláštnostem tureckého systému většina jejích hlasů připadla AKP a mohla by jí pomoci získat ústavní většinu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Pokud se podaří prezidentský systém prosadit, může to posílit Erdoganovy autoritářské tendence a určitě to nepomůže snahám o integraci Turecka do EU. Bylo by to ale v logice vývoje posledních let.

Nájemník nového prezidentského paláce byl ještě před pár lety oceňovaným partnerem Západu, byl nejen premiérem členské země NATO v neklidné oblasti světa, ale Brusel ještě do roku 2009 oceňoval pokrok, kterého Turecko dosáhlo v přibližování k EU. Ale Erdogan v posledních letech mluví stále konfrontačnějším tónem doma i v zahraničí a zdá se, že mu na uznání Západu záleží stále méně.

Konfrontační trumfy

Podle diplomatů je celý přístupový proces k EU de facto zablokovaný a frustrace v Turecku jasně patrná. Vstupu brání kromě některých nesplněných podmínek především některé země - donedávna regionální rival Řecko či Francie, a především Kypr. Ale i kdyby se vyřešily všechny technické problémy, jen málokdo věří tomu, že by země jako Francie a Německo byly ochotné Turecko přijmout a zásadně tak změnit kulturní a náboženský poměr sil v unii.

Erdogan se může ve svém konfrontačním postoji opřít o několik trumfů. Turecko je regionální velmoc se 77 miliony obyvatel, má slušně fungující ekonomiku, která by mohla ještě výrazně posílit, pokud by se urovnaly konflikty v Sýrii a v Iráku a zrušily se sankce vůči Íránu. Má i strategickou polohu, pokud jde o kontrolu migračních proudů, stejně jako pro stavbu nových plynovodů, což jsou pro Evropu klíčová témata. Jedním plynovodem je již budovaný Tanap z Ázerbájdžánu do Evropy a dalším Turkish Stream, který by vedl plyn z Ruska přes Turecko do Řecka a ke kterému unie zatím neví, jak se postavit.

Tyto faktory ale nevysvětlují změnu v Erdoganově domácí politice. Zavedl řadu kontroverzních opatření, jako jsou tajné prezidentské fondy, nové pravomoci pro tajné služby a vede ofenzivu proti médiím, z nichž mnohá převzali vlastníci blízcí vládě.

Svoboda tisku? Nikoli pod Erdoganem

Řada novinářů Erdogana ostře kritizuje, i když raději anonymně. Napadají nás jako nepřátele a zrádce, slovo zrádce používají velmi často, řekl novinář největšího opozičního listu. Erdogan prý osobně telefonuje do novin. Podle něj je v Turecku podobná situace jako po vojenském převratu, „i když máme civilní vládu“. Pokud Erdogan prosadí novou ústavu, situace se prý ještě zhorší.

Řada novinářů si Erdoganovu proměnu neumí úplně vysvětlit. Podle jednoho mu prostě lichotila chvála a stal se z něj autoritativní vůdce, kterého jeho spolupracovníci přesvědčili, že je vůdcem islámského světa.

Jiná novinářka vzpomíná, že v prvních letech AKP a Erdogana podporovala a bylo jí sympatické, že „udělal spoustu dobrých věcí - šel proti armádě, klientelismu, posiloval zdravotnictví a sociální systém”. Podle ní zlom nastal po vítězných minulých volbách v roce 2012. Ale co přesně obrat způsobilo, si jistá není. Možná chce zůstat v čele země až do smrti, krčí rameny.

I přes autoritářské tendence se Erdogan těší podpoře velké části turecké populace. Podle novináře z provládního listu je důležité, že je proislámský a jde tak proti sekulární a proevropské tradici kemalovského Turecka. Soustředil se na lidi, kteří byli dříve vyloučeni, dodal na adresu těch tureckých muslimů, kteří chtějí větší vliv islámu a cítí v Erdoganovi oporu.

Opoziční i provládní novináři se také shodují, že důležitým faktorem je touha po stabilitě. Řada lidí si pamatuje krizi z roku 2001 a nechce, aby banky opět bankrotovaly. V zemi panuje velký strach z krize a vyvolat tyto obavy není těžké, připustil novinář provládního listu.

Lidovky.cz, ČTK
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz