Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“.
Turecko se zlobí, Arméni slaví
Turecký premiér Binali Yildirim obvinil z údajně chybného rozhodnutí německého parlamentu o arménské genocidě arménskou lobby, kterou označil za rasistickou. Yildirim také vyjádřil názor, že „chybné rozhodnutí“ německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby“.
Ankara již reagovala odvoláním svého velvyslance v Německu ke konzultacím. Zároveň si turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého chargé d’affaires v Ankaře k podání vysvětlení.
Smířlivá Merkelová
|
O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.
Svou reakci na twitteru umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu,“ napsal.
Arménie rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.
  |
‚Běžné incidenty‘
Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, považuje masakry za součást válečných operací a označení genocida odmítá.
V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Vraždění považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“.
Nepřípustná genocida„Politika Ankary je v nesmiřitelná a na jakékoli pokusy označit Turecko za viníka tehdejších krvavých událostí velmi alergická,“ popsal loni v rozhovoru ke stoletému výročí arménské genocidy politolog Tomáš Šmíd. „Brání se jak řadou propagandistických nástrojů, tak nepřímou a podle mého soukromého názoru i přímou korupci vlivných představitelů politického, akademického a veřejného prostoru v řadě zemí světa, které považují Turci za tak či onak důležité. A platí to i pro některé osoby z ČR.“ Celý rozhovor čtěte zde: Pochody smrti, lágry, upalování. Dědictví arménské genocidy tíží i po sto letech  |
Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Uvádí se, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za cílenou snahu o likvidaci etnika.
Arménský prezident Serž Sargsjan v rozhovoru s německým listem Bild řekl, že doufá, že němečtí poslanci události z roku 1915 jako genocidu uznají a nenechají se zastrašit Tureckem.
Německý parlament měl o rezoluci hlasovat už v únoru, ale návrh byl stažen z obav, aby tím neutrpěly vztahy s Tureckem před dohodou o omezení přílivu uprchlíků do Evropy. Některé turecké organizace chystají kvůli rezoluci v Berlíně protesty. Turecké kořeny mají v Německu asi tři miliony lidí.
