2. června 2016 11:09, aktualizováno  15:14 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Němci rozhodli: Masakry Arménů byly
genocida. Turecko odvolalo velvyslance

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 86Diskuse
Svět si připomíná 100leté výročí genocidy spáchané na arménském národu. Na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svět si připomíná 100leté výročí genocidy spáchané na arménském národu. Na... | foto: Wikipedia
ANKARA Německý Spolkový sněm ve čtvrtek označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Schválená rezoluce přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim. Poslanci zdůraznili, že rezoluce neznamená obviňování současné turecké vlády, přesto Ankara odvolala svého velvyslance v Německu ke konzultacím a obvinila „rasistickou arménskou lobby“.

Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“.

Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“.

Turecko se zlobí, Arméni slaví

Turecký premiér Binali Yildirim obvinil z údajně chybného rozhodnutí německého parlamentu o arménské genocidě arménskou lobby, kterou označil za rasistickou. Yildirim také vyjádřil názor, že „chybné rozhodnutí“ německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby“.

Ankara již reagovala odvoláním svého velvyslance v Německu ke konzultacím. Zároveň si turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého chargé d’affaires v Ankaře k podání vysvětlení.

Smířlivá Merkelová

  • Vztahy Německa a Turecka jsou navzdory některým názorovým rozdílům široké a silné, prohlásila Angela Merkelová na tiskové konferenci."Je toho mnoho, co Německo a Turecko pojí, a i když máme rozdílné názory na některé jednotlivé věci, šíře našich vztahů, naše přátelství, naše strategické vazby jsou skvělé," uvedla kancléřka.
  • Berlín chce mít podle Merkelové nadále dobré vztahy s Ankarou, podporuje ale i dialog mezi Tureckem a Arménií.

O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.

Svou reakci na twitteru umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu,“ napsal.

Arménie rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.

Hlasování v německém parlamentu.
Těmto Arménům nařídily osmanské úřady, aby se shromáždili na náměstí. Nedlouho poté byli všichni usmrceni.

‚Běžné incidenty‘

Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, považuje masakry za součást válečných operací a označení genocida odmítá.

V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Vraždění považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“.

Nepřípustná genocida

Politika Ankary je v nesmiřitelná a na jakékoli pokusy označit Turecko za viníka tehdejších krvavých událostí velmi alergická,“ popsal loni v rozhovoru ke stoletému výročí arménské genocidy politolog Tomáš Šmíd. „Brání se jak řadou propagandistických nástrojů, tak nepřímou a podle mého soukromého názoru i přímou korupci vlivných představitelů politického, akademického a veřejného prostoru v řadě zemí světa, které považují Turci za tak či onak důležité. A platí to i pro některé osoby z ČR.“ Celý rozhovor čtěte zde: Pochody smrti, lágry, upalování. Dědictví arménské genocidy tíží i po sto letech

„Milion Arménů zabitých nebo v exilu,“ Titulek v listu New York Times, 15. prosince 1915.

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Uvádí se, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za cílenou snahu o likvidaci etnika.

Arménský prezident Serž Sargsjan v rozhovoru s německým listem Bild řekl, že doufá, že němečtí poslanci události z roku 1915 jako genocidu uznají a nenechají se zastrašit Tureckem.

Německý parlament měl o rezoluci hlasovat už v únoru, ale návrh byl stažen z obav, aby tím neutrpěly vztahy s Tureckem před dohodou o omezení přílivu uprchlíků do Evropy. Některé turecké organizace chystají kvůli rezoluci v Berlíně protesty. Turecké kořeny mají v Německu asi tři miliony lidí.

Lidovky.cz, ČTK
  • 86Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz