SLOUPEK LN

Sportovní triumfy jsou v Rusku věcí státního zájmu, a tak platí totéž i pro neúspěchy. Prohra ruských hokejistů se Slovenskem, chabé stříbro krasobruslaře Pljuščenka, prozatím jedenácté místo v bodování národů – to má dohru nejen v médiích, ale rovnou ve Státní dumě. Opoziční poslanci žádají hlavu předsedy olympijského výboru i ministra sportu tak zuřivě, že se musel přidat i předseda zákonodárného sboru. Jestli hokejisté nezvítězí, pak „raději ani nemyslet na to, jak tvrdé mohou být důsledky,“ napsal deník Kommersant, což v kontextu ruských tradic zní vskutku zlověstně. Budou funkcionáři postaveni mimo službu, čeká je cesta na Sibiř, nebo ještě něco horšího? A jak vysoko může čistka jít?

Jiří Paroubek ve středu oznámil, že po volebním vítězství si vezme sport pod sebe. „Převedu sportovní agendu z ministerstva školství přímo na úřad vlády, kde ji budu osobně kontrolovat,“ prohlásil. To lid jistě chválí, zvlášť když je zrovna v televizi olympiáda. Ale co když přes veškeré kontrolování sportovci nesplní očekávání? Domyslel Paroubek všechny důsledky toho, že udělá ze sportu „chefsache“? Je připraven na to, že bude předseda sněmovny Vlček žádat jeho hlavu?