Letos čtyřiačtyřicetiletý Hirst nejprve vzbudil pozornost jako začínající autor na britské umělecké scéně a v roce 1993 získal první mezinárodní úspěch na benátském bienále. Na mapě globálního uměleckého světa získal pevné místo poté, co se v roce 1995 stal laureátem Turnerovy ceny za dílo s názvem Matka a dítě, odděleni (Mother and Child, Divided).
Rozpůlená kráva
V Čechách je Hirst zjednodušeně a zkratkovitě prezentován zejména jako autor právě tohoto díla, jemuž se říká "rozpůlená kráva", tedy krávy a telete rozpůlených a naložených ve formaldehydu ve vitrínách. Podle jednoho z kurátorů výstavy a ředitele galerie Petra Nedomy by byl transport a pojištění díla dražší než celá výstava. "Především je to ale nemožné technicky, Rudolfinum je historická budova a statika by vystavení tohoto díla neumožnila," řekl novinářům.
Hirst se zabývá plastikou, instalacemi a malbou. Jeho "obchodní značkou" jsou především ready-made objekty, již zmíněná zvířata představovaná v pozměněných souvislostech, či lékárničky a jiné lékařské instrumentárium. Obojí zahrnuje pražská výstava. Hirsta označují za velkého manipulátora s různými styly, jazyky, ale i uměleckým trhem a za jeho největší dílo někdy kritici označují aukci, na které loni "dva dny před vypuknutím finanční krize" prodal svá díla za více než tři miliardy korun. Před dvěma lety se za dvě miliardy korun prodalo jediné jeho dílo - lidská lebka posázená diamanty. Také díky tomuto dílu ho mnozí označují za morbidního, on ale chce poukazovat na pomíjivost lidské existence.
Foto (c) ČTK/Krumphanzl Michal
Plný nedopalků a popela
Nedoma dnes také připomněl, že zejména v kontextu české kultury dodnes silně spjaté s barokní tradicí je téma smrti, marnosti velmi časté. Máloco je s tímto fenoménem tak spojené jako zdejší kostnice, které při její návštěvě České republiky zcela fascinovaly i jednu z největších dekadentních umělkyň Diamondu Galás. Druhý kurátor výstavy a ředitel norského muzea Gunnar Kvaran Hirstovo dílo zasazuje do kontextu s Andy Warholem, Josephem Beuysem či minimalisty. Patřil k postmoderně 80. a 90. let, k těmto tendencím ale přidává příběhy a otázky po životě a smrti.
Výstavu v Rudolfinu uvádí dílo Nekropole, popelník velikosti bazénu plný nedopalků a popela. Stejně jako dílo Rakovina kůže, prosvícený mikrosnímek podle Kvarana vypovídá o smrti, znečištění těla i světa, o čase a strachu a představuje ty nejdůležitější symboly. Zároveň díla obsahují i prvek grotesky, uvedl.
Ze známých vitrín, které začal Hirst dělat v 90. letech, je v Praze práce Adam a Eva, vystaveni. Na první pohled jde o dvě lidská těla na nemocničních lůžkách, pravděpodobně mrtvá a přikrytá rouškami. Až banální každodenní scénu mění výřezy v textilu na jejich pohlaví, protože mají tvar listu a odkazují tak k biblickému výjevu. "Stejně jako všechna svá díla posouvá i toto do symbolické roviny a ptá se, jaký byl vztah obou lidí; je to o naději, o šanci, která zůstává, i když se lidé dostanou až na hranici," říká kurátor.
Foto (c) ČTK/Krumphanzl Michal
