Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tyhle perlíky nerezavějí

Kultura

  11:16
PRAHA - Zapomeňte na věk. Svůj i jejich. Australští rockeři AC/DC v Praze bavili napříč generacemi a i přes spoustu křížků na krku předvedli výkon takřka atletický.

Zpěvák Brian Johnson a kytarista Angus Young z australských AC/DC při koncertu v pražské O2 Areně. foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Třetí pražské vystoupení hardrockových klasiků AC/DC včera uvedla lascivní animovaná sekvence s uhánějícím vlakem. Po ní zpoza pódia vyjela obří lokomotiva s čertovskými rohy a kapela za podpory pyrotechnických efektů a masivního světelného parku spustila tematicky spojený otvírák aktuální desky Black Ice Rock’n’roll Train.

Podívejte se ne fotografie z koncertu.

Takové intro – a spousta dalších vizuálních legrácek během dvouhodinové show – ukázalo, že AC/DC zůstávají i v kmetovském věku hračičkové. Metafora lokomotivy však byla trochu zavádějící. Spíš než rozjetý vlak AC/DC naživo připomínají zkušeného boxera, který maximálně úspornými pohyby a přesně zacílenými údery utahá i mnohem mladší protivníky.

Hodnoceni LN

****
(čtyři hvězdičky z pěti)
AC/DC, The Answer
O2 aréna, Praha,
17. 3. 2009


 
Pětice muzikantů v čele se zpěvákem Brianem Johnsonem s nezbytnou bekovkou a sólovým kytaristou Angusem Youngem v tradiční školní uniformě dělala mezi jednotlivými písněmi nápadně dlouhé pauzy na oddech, ale když AC/DC zrovna hráli, nebylo síly, která by je zastavila. Rytmická sekce svým prazákladním duněním prorážela cestu s razancí tanku a Youngovy na kost ořezané riffy pak do O2 arény dopadaly jako perlík na kovadlinu. Všichni hráči podávali perfektně sehrané výkony, bezchybná byla i zvuková a vizuální stránka. Stejně jako obvykle během posledních desetiletí kapela postavila setlist na svých největších hitech, které prokládala kousky z nové desky. Z té zazněly například Big Jack, War Machine, překvapivě melancholická Anything Goes či titulní skladba. Hned jako třetí v pořadí pak nastoupila téměř třicet let stará klasika Back in Black, následovaná později neméně prověřenými skladbami Dirty Deeds Done Dirt Cheap, Shot Down in Flames, Shoot to Kill, You Shook Me All Night Long, T. N. T. a dalšími.

Zábava přesně, jak se čekalo
Skvěle vystavěná dramaturgie koncertu nikoho nepřekvapila; fanoušci dobře věděli, že při valivém blues The Jack kytarista Angus provede striptýz nebo že při Hells Bells se ze stropu snese obří zvon. Na AC/DC se totiž chodí najisto za zábavou, která je stejně spolehlivá a neměnná jako hudební styl kapely. Ta má nicméně fanoušky už v několika generacích posluchačů: věkový průměr do posledního místečka zaplněné haly vysoce přesahoval třicet let, mnozí taťkové s sebou vzali děti.
 
Jako předkapela se představili irští The Answer, kteří nabídli bluesrock ze zpěvníku Black Sabbath a Led Zeppelin, tedy muziku ještě trochu starší než hardrock hlavních hvězd. Tahle muzika ale nestárne. Je v tom až něco dojemně neměnného: AC/DC v Praze opět potvrdili, že rock’n’roll je náboženství a Angus je jeho prorok. Jediná pleš v hale nezůstala suchá.