Ten dům je támhle, ukáže jedna z obyvatelek Širokého Dolu na Svitavsku. Více ani slovo. Doživotní rozsudek nad pachatelkou děsivé vraždy čtyř vlastních dětí místní znají – ale jako by se celou věc snažili vytěsnit z myslí.

Před vchodem do mírně sešlé stavby stále leží zbytky uschlé smuteční kytky a zbytky vosku po svíčce, poštovní schránka se plní nevyzvednutými dopisy a složenkami. V okně visí papírový obrázek sluníčka, možná dílo jednoho z mrtvých dětí nebo jejich matky. "Od té doby tady snad nikdo nebyl," říká jeden ze sousedů. Stejně jako další nechce o tragédii mluvit.

"Nastěhovali se sem krátce před činem, nikdo je neznal. Jejich předchůdci byli bezproblémoví, ale prodali to. Nezlobte se, víc o tom nechci mluvit," dodává obyvatel protějšího domu a zavírá dveře.

Muž opravující střechu nedalekého úhledného penzionu se nechce vůbec vyjadřovat. „Je tu staveniště, běžte pryč, mrtvých tu už bylo dost,“ volá z výšky.

Pověsti malebné obce ležící v blízkosti někdejšího královského věnného města Poličky čin nepomohl a místní už obtěžuje vysvětlovat zvědavcům, kde se stal jeden z nejkrutějších kriminálních činů posledních let v ČR.

„To doživotí si zaslouží,“ shodují se ale místní. Po činu připomínali, že za těch několik dnů nezaznamenali žádné známky možné tragédie, k dětem se prý matka chovala hezky, i když netušili, že mají celkem tři rozdílné otce.