U popravy Olgy Hepnarové se bojím justičního omylu, říká soudce

Všiml jste si, že volání po obnově trestu smrti u nás neutichá?

S trestem smrti mě často spojují, protože jsem vyhlašoval poslední rozsudek smrti. Už byl dokonce stanoven termín popravy. Nakonec k ní naštěstí nedošlo – díky zrušení tohoto trestu. Pochopitelně si všímám toho volání po obnově trestu smrti, sleduji průzkumy veřejného mínění a vidím, že počet jeho zastánců klesá. Je to podle mě výraz humanizace a narůstající vyspělosti společnosti.

Argumentem pro uzákonění trestu smrti bylo, že údajně odradí potenciální pachatele od těch nejbrutálnějších deliktů. Měl jsem s nimi co do činění a můžu vás ujistit, že tihle vrazi ve chvíli páchání vůbec nebrali v úvahu případný trest. A další statistiky říkají, že existence trestu smrti nesníží počet nejtěžších zločinů. Naše společnost by měla mít na to, aby se povznesla výš a nesnížila se tou odplatou na úroveň vraha.

Jeden z argumentů proti trestu smrti je riziko justičního omylu. Víte o nějakém případu, kdy je podezření, že k němu došlo?

Je to velmi osobní pocit, ale mám ho. Jde o popravenou Olgu Hepnarovou, která najela na tramvajový ostrůvek a zabila osm lidí. Studoval jsem její spis a viděl, že osud téhle mladé ženy byl zvláštní, zjevně měla špatný vztah s matkou, což ji předurčilo k nenávisti ke společnosti. Fakt je, že ten čin byl hrůzný, dokonale promyšlený, ale i tak… Našel jsem ve spisu znalecké posudky, které šly striktně proti sobě, jeden tvrdil, že je příčetná, druhý opak. Nikdo nepožádal o třetí znalecký posudek, který by rozhodl, jestli Hepnarová skončí v psychiatrické léčebně, nebo na popravišti. Ze spisu jsem cítil atmosféru, kterou jsem do určité míry chápal, ale justice neměla podlehnout té obrovské společenské objednávce s Hepnarovou zatočit.

Poslední žena popravená v Českolovensku Olga Hepnarová

Nákladní vůz, kterým Olga Hepnarová najela na zastávku plnou lidí

Ona přece toužila po smrti...

Nevím… Ihned se přiznala, že nejde o dopravní nehodu, to je pravda. Ale vím z historek, které mezi námi právníky kolují, že se popravě fyzicky bránila, vzdorovala – i přes uklidňující prostředky, které dostala. Soudce, který musel být u popravy, se prý vrátil v šoku.

 Celý rozhovor čtěte v magazínu Pátek.