„Ceny Paměti národa nejsou olympiádou v odvaze, ocenění si bezpochyby zaslouží všichni nominovaní, nejenom pětice laureátů,“ uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Naším cílem je cenami především inspirovat dnešní společnost a mladou generaci k odvaze,“ doplnil.
Česká učitelka Dana Vargová dokázala v 80. letech spojit protirežimní aktivity s péčí o postiženého syna. Němec Manfred Matthies zase převáděl tajnými tunely východní Němce do Západního Berlína. Anton Strholec ze Slovenska byl za totality uvězněn kvůli pokusu o ilegální přechod hranic.
Pamětníci zlomových okamžiků
Po legálním pobytu na studiích v Římě a vysvěcení na kněze od samotného papeže se vrátil do Československa ovládaného komunisty, aby pomáhal věřícím. Polák Kornel Morawiecki založil Bojující solidaritu, šest let byl na útěku před policií a v roce 1987 byl zatčen a deportován do USA. Poslední vyznamenaný, János Kenedi byl klíčovou postavou maďarského undergroundu a organizátorem slavných opozičních bytových seminářů.
Ceny Paměti národa uděluje každoročně Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, „kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova“.
Ivan M. Havel, kybernetik, filozof, esejista
Záštitu nad letošními cenami převzal vědec Ivan M. Havel, bratr zesnulého exprezidenta Václava Havla, se kterým je ocenění spojeno. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů pamětníků uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo právě Post Bellum v roce 2001. Aktuálně sbírka obsahuje asi 3000 nahrávek svědectví pamětníků z 13 evropských zemí.
