„Ukradené“ předsednictví EU?

Respektovaný vlámský deník De Standaard s odvoláním na lidi z okolí Nicolase Sarkozyho a šéfa komise Josého Barrosa napsal, že hlavní právník unie Jean-Claude Piris už dostal za úkol prozkoumat možnosti zajištění „kontinuity“ v čele unie i po konci francouzského šéfování - jinak řečeno, jak upozadit české řízení klubu.

Spolupracovník Pirise to na otázku LN jednoznačně odmítl a informaci označil za „výmysl“. Tato a další spekulace nicméně vypovídají o narůstající nervozitě v unii z toho, co se bude dít příští rok. Všeobecně sdílená hypotéza je totiž následující: konflikt v Gruzii a finanční krize ukázaly, že unie potřebuje silné vedení. Protože Lisabonská smlouva, která zavádí funkci stálého předsedy bloku, zatím kvůli irskému NE nevstoupí v platnost, v unii se i nadále budou střídat půlroční předsednictví.

A od prvního ledna ho bude mít Česko, země s euroskeptickým prezidentem v čele a vládou, která se zmítá v krizi. Nepomáhají ani výroky Václava Klause pro zahraniční tisk, že předsednictví je jen „taková hra na demokracii, ale vážná věc to není“. Proto je možné se v Bruselu stále častěji setkat s názory - vyřčenými mimo záznam -, že unie potřebuje Lisabon právě jako hráz proti „experimentům“ typu českého předsednictví, a kdyby měli Češi předsednictví už nyní, nebyli by schopní se s Gruzií a finanční krizí vypořádat.

S Českem je zákon
Vicepremiér pro záležitosti unie Alexandr Vondra připustil, že cítí „takové tendence několik týdnů,“ sám si je ovšem vysvětluje jako „tlak na Iry“. A důrazně odmítl, že Češi představují riziko pro klub. „Naše předsednictví zvládneme. Nic jiného si neumím připustit,“ řekl LN.

Na svojí straně má česká vláda zákon. Předsednictví je garantováno primárním právem unie a není možné ho zemi odebrat ani ho nijak formálně okleštit bez změny základních smluv. Tady jsou veškeré spekulace o prodloužení francouzského šéfování na úkor českého nic než planým přáním otce myšlenky. Nicméně smluvní pravidla jsou jedna věc, politická realita druhá.

A v tomto případě se rýsuje první konkrétní projekt, který by mohl českou roli v čele unie oslabit. Je jím nápad Nicolase Sarkozyho převzít vedení takzvané Eurogroup, skupiny, která řídí euro. Jde o neformální sdružení ministrů financí států eurozóny, jehož schůzky předcházejí jednání šéfů státních kas z celé sedmadvacítky.

 Sarkozy si podle francouzského tisku přeje posunout Eurogroup na setkávání šéfů vlád zemí eurozóny. Rád by jim také předsedal, aby zajistit silnější koordinaci mezi státy společné měny ve chvíli, kdy se otěže unie chystají převzít země, z nichž ani jedna eurem neplatí. Jak Češi, tak po nich nastupující Švédové euro ještě nepřijali. Sarkozyho představa je proto prostá: do začátku roku 2010 Eurogroup pod francouzskou taktovkou.

„Předpékání“ bez nás
Samo o sobě by to nebyl problém, Češi by tak jako tak euroskupinu neřídili. Jenže je tu riziko, že se šestnáctka státníků bude bavit i o jiných věcech než jen o společné měně. A v takovém případě by Češi mohli být odsunuti na druhou kolej. Pravidla unijní smlouvy by „předpékání“ témat v rámci euroskupiny zabránit nemohla, protože Eurogroup nemá formální status.

„Pokušení to tak dělat tu je. Budeme se ale bránit obcházení pravidel, ať už formálních tak neformálních,“ říká k tomu Vondra.