Ukrajinská média zatím neinformovala o případné reakci Stoltenberga na Porošenkovo vyjádření.
Generální tajemník NATO nicméně vyzval Rusko k plnění mírových dohod o ukončení konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny a zároveň oznámil, že NATO pomáhá Ukrajině vypátrat strůjce červnového kybernetického útoku počítačovým virem, který posléze nabral globální charakter.
„Ukrajina jasně načrtla svou politickou budoucnost. Považujeme za nezbytné, abychom začali diskutovat o zavedení akčního plánu. Naše návrhy začít tuto diskusi byly s uspokojením přijaty,“ řekl Porošenko. Prezident je podle televize 112 přesvědčen, že tato debata přiblíží Ukrajinu k podání přihlášky za člena NATO. „Máme program do roku 2020. Víme, co máme dělat. Poprvé máme cestovní mapu, co a kdy udělat,“ dodal.
Na jakékoli snahy Ukrajiny o vstup do NATO reaguje tradičně krajně odmítavě Rusko, které vnímá přibližování aliance k ruským hranicím jako ohrožení své bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin svého času zdůvodňoval anexi Krymu právě obavou, že by se Sevastopol, tradiční základna Černomořské flotily, mohl ocitnout v aliančních rukou. Mluvčí Kremlu nedávno argumentoval i tím, že ukrajinské členství v alianci znemožňuje konflikt s proruskými separatisty v Donbasu.
Stoltenberg v pondělí opět vyzval Rusko ke stažení ruských vojáků z Donbasu a ukončení vojenské podpory separatistů, jakkoli Moskva zapojení do konfliktu stále popírá. „Konflikt nadále ničí lidské životy, už zde bylo zabito více než 10.000 lidí, včetně tří tisícovek civilistů. Je zjevné, že se dohoda o příměří neplní,“ řekl politický šéf aliance a dodal, že hospodářské sankce Západu je záhodno ponechat, až dokud Rusko nezmění své počínání.
Uvedl také, že NATO pomáhá Ukrajině vyšetřit kybernetický útok z konce června. „V posledních dnech jsme dodali Ukrajině moderní vybavení pro ochranu před kybernetickými útoky a pomáháme klíčovým vládním institucím s vyšetřováním inidentů toho druhu, ke kterému nedávno došlo,“ řekl Stoltenberg. Výměna zkušeností i společná cvičení v této oblasti jsou podle něj nezbytná k účinnému odvrácení „velice reálných a velice proměnlivých“ hrozeb.
„Kybernetické útoky jsou klíčový prvek hybridní války,“ prohlásil ukrajinský prezident, podle kterého existují důkazy, že červnový útok byl dílem Ruska.
Druhý pokus
Akční plán je určen zemím chystajícím se ke vstupu do NATO. O plán Ukrajina požádala už v roce 2008, ale tehdy, na bukurešťském summitu aliance, pozvánku nedostala. O dva roky proruský prezident Viktor Janukovyč přípravy pozastavil a rozpustil struktury, zřízené jeho prozápadním předchůdcem Viktorem Juščenkem v roce 2006.
Porošenko byl do čela země zvolen po svržení Janukovyče v únoru 2014. Vzápětí Rusko anektovalo Krym a v Donbasu vypukly boje.Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž však zmínil nějaký termín.
Ukrajinský parlament minulý měsíc přijal zákon, který snahu stát se členem NATO zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.
Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne.
