Napjatá je situace zejména na historicky ruském Krymu, kde jsou nejsilnější tendence k odtržení od Ukrajiny. Ukrajinská generální prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření z terorismu v souvislosti s nočním obsazením parlamentních a vládních budov skupinkami ozbrojenců.
Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi místními protiruskými krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Násilnosti, kterými vyvrcholila tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.
PODÍVEJTE SE: Na Krymu došlo na pěsti, Tataři se střetávají s |
Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, chovají zášť vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat.
Rusové na Krymu
Krym je neuralgickým bodem v ukrajinsko-ruských vztazích i proto, že Rusko má v sevastopolském přístavu svou námořní základnu. Moskva od středy prověřuje bojovou pohotovost vojsk. Ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se zapojilo na 150 000 vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček a 80 lodí.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské obrněné transportéry se daly na Krymu do pohybu |
Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov varoval, že Ukrajina by považovala jakýkoli neohlášený pohyb ruských jednotek na Krymu mimo černomořskou základnu za agresi. Moskva ujistila, že pravidla dohody s Ukrajinou o černomořské flotile bude dodržovat.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ve čtvrtek prohlásil, že aliance nemá žádné informace o tom, že by se Rusko chystalo vojensky zasahovat na Ukrajině. Také ale vyjádřil znepokojení nad vývojem na Krymu a Moskvu vyzval, aby nečinila žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí. Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt.
Ruské obrněné transportéry na Krymu
Ve čtvrtek večer se navíc daly údajně do pohybu ruské transportéry, mělo by jít o kolonu sedmi obrněných vozů. U ukrajinských hranic, poblíž vesnice Ukromnoje, se odehrává ruské cvičení. Uvedl to list Ukrajinska pravda. Rusko nebylo schopno jejich přítomnost vysvětlit, uvedla tisková mluvčí krymského premiéra Violetta Lisinová.USA vyzvaly Moskvu zdržet se "provokací".
Moskva ještě ve čtvrtek USA přislíbila, že bude respektovat územní celistvost Ukrajiny. Prohlásil to americký ministr zahraničí John Kerry s odkazem na telefonický rozhovor se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Šéf americké diplomacie podle agentury Reuters rovněž uvedl, že Lavrov mus slíbil spolupráci Moskvy při řešení ukrajinské krize.
Kerry se k situaci na Ukrajině vyjádřil na společné tiskové konferenci po jednání s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Lavrov prý Kerryho předtím telefonicky ujistil, že vojenské cvičení, které v současnosti podniká ruská armáda poblíž hranice s Ukrajinou, nemá s vývojem v sousední zemi nic společného a jde o dlouhodobě naplánovanou akci. Moskva podle Lavrova nestojí ani za akcí na poloostrově Krym, kde neznámí rusky hovořící lidé obsadili budovy místního parlamentu a vlády.
Steinmeier po jednání s Kerrym prohlásil, že prioritou bude zajištění finanční podpory pro Kyjev. Evropská unie by podle něj mohla pomoci Ukrajině částkou okolo miliardy dolarů (přibližně 20 miliard korun). Steinmeier rovněž uvítal ustavení prozatímní ukrajinské vlády.
Janukovyč dal o sobě vědet
Do nepřehledné situace ve čtvrtek po téměř týdnu mlčení opět promluvil svržený prezident na útěku Janukovyč, který údajně pobývá v Rusku. Prostřednictvím ruských agentur prohlásil, že se stále považuje za právoplatného prezidenta Ukrajiny a že neuznává rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který ho v sobotu, několik dní po krvavých střetech mezi protivládními demonstranty a vládními silami, zbavil úřadu.
Janukovyč požádal Rusko, aby zaručilo jeho bezpečnost před extremisty, protože je mu vyhrožováno fyzickým násilím. Moskva mu podle ruských médií vyhověla.
Podle ruských médií Viktor Janukovyč uspořádá v pátek tiskovou konferenci v jihoruském Rostově na Donu. Agentura RIA Novosti se přitom odvolala na blízké spolupracovníky Janukovyče.
Jaceňuk: 'Naše země je na pokraji hospodářského kolapsu'
Ukrajinský parlament mezitím schválil přechodnou koaliční vládu, na níž se dohodli zástupci dosavadních opozičních sil. Kabinet povede premiér Arsenij Jaceňuk, jeden z hlavních vůdců dosavadní opozice vůči Janukovyčovu režimu.
"Naše země je na pokraji hospodářského a politického kolapsu," konstatoval po získání parlamentní podpory Jaceňuk a obvinil předchozí režim z vyrabování státní pokladny. V posledních třech letech prý byla vyvedena celková suma "70 miliard dolarů z ukrajinského finančního systému na zahraniční účty".
VÍCE ZDE |
Evropský parlament ve čtvrtek podpořil rychlou finanční pomoc Ukrajině a vyzval k zachování územní celistvosti země. Europoslanci také vyzvali k zavedení sankcí proti lidem odpovědným za násilnosti.
Senátor ČSSD František Bublan dnes prohlásil, že Janukovyč by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem pokud se potvrdí, že připravoval masakr protivládních demonstrantů.
Česká armáda vyslala pro zraněné oběti nedávných střetů dva letouny. Do Prahy mád dnes z Kyjeva přiletět 27 Ukrajinců, z nichž nejmladšímu je 17 let a hrozí mu amputace nohy.
Ukrajinští poslanci tleskají Arseniji Jaceňukovi.
Autonomní Krym?
Krymský parlament ve čtvrtek vypsal na 25. května referendum o výrazném posílení autonomie Krymu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na mluvčí Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Olgu Sulnikovou.
Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu podle Sulnikové zvedlo ruku 61 ze 64 poslanců. Otázka, na niž mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Termín uspořádání referenda se shoduje s termínem předčasných prezidentských voleb na Ukrajině.
Na strategicky důležitém Krymu se nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.
Svět se zříká Janukovyče
Spojené státy už nepovažují Viktora Janukovyče za ukrajinského prezidenta. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil mluvčí Bílého domu Jay Carney, který rovněž upozornil Rusko, aby respektovalo územní celistvost Ukrajiny.
Viktor Janukovyč.
"(Janukovyč) odmítl plnit své povinnosti a opustil Kyjev, což podkopalo jeho legitimitu," prohlásil mluvčí citovaný agenturou ITAR-TASS. Zároveň připomněl, že USA už dříve daly najevo, že podporují rozhodnutí ukrajinského parlamentu o pověření výkonem pravomocí hlavy státu Oleksandra Turčynova a o vytvoření nové ukrajinské vlády.
Carney se rovněž vyjádřil k informacím o separatistických tendencích na ukrajinském Krymu. "Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Očekáváme, že ostatní státy učiní totéž," prohlásil mluvčí podle agentury Reuters.
Janukovyče jako partnera Praha neuznává
Obdobný postoj zní i z řad českých politiků. "Česká republika neuznává Viktora Janukovyče jako legitimního představitele Ukrajiny". na palubě letadla směřujícího do Kyjeva to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. To, k čemu na Ukrajině došlo, je podle něj porušením elementárních zásad. Janukovyče jako partnera Praha neuznává a naprosto chápe rozhodnutí ukrajinského parlamentu sesadit ho.
Změna trasy?
Ministr měl v plánu navštívit především Kyjev a Doněck, nyní ale uvedl, že na poslední chvíli se jedná o změně plánů: Doněck nahradit Krymem, kde se v posledních hodinách situace dramaticky vyhrotila.
"Ještě před odletem jsem se bavil s (slovenským ministrem zahraničí Miroslavem) Lajčákem o tom, že z Polska přišel nápad, že by bylo vhodnější jet na Krym. My bychom to akceptovali. V Doněcku je poměrně klid, zatímco v Simferopolu je situace bouřlivá," uvedl šéf české diplomacie. Vše podle něj nyní záleží na zástupcích Maďarska, všechny ostatní země V4 jsou totiž pro změnu trasy.
Zaorálek na Ukrajině
Po příletu do Kyjeva se český ministr setkal se zraněnými Ukrajinci, které vládní speciál, jímž přicestoval, dopraví do Prahy na léčení. Do české metropole by dvě česká letadla měla z Kyjeva přepravit celkem 27 lidí, kteří utrpěli vážná zranění při nedávných násilnostech mezi policií a proevropsky orientovanými demonstranty. |
"Jde nám o územní celistvost Ukrajiny a Krym je v této chvíli místem, které je nejrizikovější. Rádi bychom se v (krymském) hlavním městě Simferopolu setkali s politickými představiteli a zjistili, jaké jsou jejich názory," dodal Zaorálek. Česká republika podle něj odmítá jakékoli dělení Ukrajiny, a proto je zcela jasné, že by ministři rádi v pátek zamířili na místo, "kde to v tuto chvíli vypadá nejdramatičtěji".
"Říkáme nahlas, že uznáváme legitimitu ukrajinského parlamentu, bereme vážně jeho rozhodnutí," řekl český ministr. Vzhledem k vytvoření nové ukrajinské vlády v čele s Arsenijem Jaceňukem by se zástupci diplomacií V4 rádi setkali i s hlavními představiteli tohoto kabinetu, především s premiérem, ministrem zahraničí a ministrem pro evropské záležitosti. Přesné detaily se ale ještě stále dojednávají.
"Naším cílem je stabilizace situace na Ukrajině. Chceme, aby to byla prosperující a stabilní země. Zároveň chceme zabránit tomu, aby se tam odehrávaly podobné věci jako ještě před několika dny," řekl Zaorálek.
