Důvod? Zkorumpovaní jsou spolupracovníci prezidenta i poslanci z jeho frakce. Jakýkoliv boj za čestnou politiku na Ukrajině je prý marný. Zatím. Situace by se prý mohla změnit, kdyby se premiérkou stala ministryně financí Ukrajiny, rodačka z USA ukrajinského původu Natalia Jaresková, která je zcela nezávislá a bez vazeb na staré struktury. Abromavičjus vyzval i k odvolání generálního prokurátora Viktora Šokina.
Brzda – lidé jako Porošenko
„Já ani můj tým nechceme být zástěrkou pro otevřenou korupci ani loutkami v rukou těch, kdo chtějí ve starém stylu ustanovit kontrolu nad státními prostředky. Nechci jezdit do Davosu a vyprávět jim tam o našich úspěších ve chvíli, kdy se za mými zády řeší jakési otázky ve prospěch určitých osob,“ vysvětlil svůj odchod z vlády Abromavičjus.
Ukrajinská vládní krize: Porošenkova strana odmítla hlasovat o demisi ministra |
Aby byl konkrétní, jmenoval skupinu v čele s Igorem Kononěnkem, zástupcem předsedy prezidentské parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka a dávným obchodním partnerem prezidenta. Právě jeho lidé v parlamentu jsou hlavní brzdou přijetí zákona o veřejných zakázkách. Kononěnko prý už rok prosazuje své lidi do významných funkcí ve státních firmách.
Vrcholem všeho byla scénka jako ze špatné komedie – v kanceláři Abromavičjuse se objevil muž, který ministrovi oznámil, že je teď jeho náměstkem zodpovídajícím za Naftogaz, státní plynařský monopol. „Nahoře to je vše odsouhlaseno,“ řekl. Následoval telefonát z prezidentské administrativy. Tato zvyklost, která byla obvyklým nástrojem řízení státu za dob SSSR a dodnes je velmi populární v Rusku, však narazila na neústupnost Abromavičjuse. Když mu z prezidentské administrativy ještě doporučili neprotivit se dalšímu novému náměstkovi, došla mu trpělivost. „Nehodlám být součástí porcování kořisti,“ prohlásil a podal demisi.
Hrozící pád kabinetu
Ještě v pátek ráno se očekávala další vlna demisí, někteří ministři již měli žádosti napsané. Hrozil pád kabinetu, ne-li prezidenta. Už v časných ranních hodinách ale agentury vydaly zprávu, že ministr agrární politiky Alexej Pavlenko, ministr infrastruktury Andrej Pivovarskij, ministr informační politiky Jurij Stěc a ministr zdravotnictví Alexandr Kvitašvili své demise vzali zpět.
Setrvání ve vládě však podmiňují podstatnými změnami, které korespondují s požadavky Abromavičjuse. Právě on se mohl pochlubit největšími úspěchy v boji s korupcí. Koncem roku 21015 celou oblast státních zakázek zprůhlednil a veškeré tendry převedl do elektronické, snadno kontrolovatelné podoby. Dříve privilegované firmy nejrůznějších politiků musejí nyní soupeřit s „bezvýznamnými“ podnikateli. Veřejnost může proces online kontrolovat.
Ukrajinský ministr hospodářství rezignoval kvůli intrikám a ‚pochybným osobám‘ |
Tento pilotní projekt dostal jméno ProZorro (ukrajinsky prozoro znamená průhledné). Během nedlouhého fungování systém uspořil kolem 500 milionů hřiven (skoro 20 milionů dolarů). Tyto kroky Abromavičjuse měly podporu EU i USA a jeho odchod mezinárodní společenství výrazně znepokojil. Lze očekávat, že tlak na Kyjev ze strany západních spojenců, aby zrychlil provádění reforem, zásadně zesílí. Akce ProZorro navíc bude fungovat dál i po odchodu svého duchovního otce. Jen není jasné, zda se bez něj podaří to, o co bankéř se zkušeností z USA i Švédska Abromavičjus usiloval: během několika let by Ukrajina měla disponovat nejlepším systémem státních zakázek v Evropě. Kmotři by si do roku 2017 měli sbalit kufříky a přesunout se dál na východ.
Prezident Porošenko možná skutečně touží být tím, kdo Ukrajinu zbaví kriminálního oligarchického dědictví a změní ji ze země řízené mafií v moderní evropský stát. Nejspíš se tohoto obratu ale v nejvyšší funkci nedožije – nedokázal se zbavit starých vazeb a návyků. Kromě otřesu ve vládě se navíc zhoršuje situace na východní frontě: v pátek prezidentská administrativa hlásila rekordní počet útoků ze strany separatistů.
