Pokud v Minsku jednání o řešení krize začnou, chce ukrajinský prezident Petro Porošenko ve 14:00 místního času (13:00 SELČ) vydat rozkaz armádě, aby dodržovala klid zbraní. Povstalci se hodlají připojit o hodinu později, jako podmínku si ale kladou to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten mimo jiné počítá s ukončením bojů, stažením dělostřelectva a obnovou sociálních a zdravotnických zařízení.
Putinův plán
|
O politickém a územním uspořádání Ukrajiny se Putinův plán nezmiňuje. Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen však na úvod druhého dne summitu v Newportu zdůraznil, že dveře NATO jsou novým zájemcům o členství otevřeny. Potvrzení alianční politiky přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo Ukrajina.
Ukrajina a NATOUž summit NATO v Bukurešti v roce 2008 dal najevo, že tato země má možnost se spojeneckou zemí stát, Kyjev ale v minulosti dával přednost tomu, aby nebyl součástí žádného vojenského bloku. V důsledku nynější krize na východě Ukrajiny, kde se do bojů podle NATO i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zapojují tisíce ruských vojáků a techniky, bude o obnovení zájmu o vstup do aliance jednat ukrajinský parlament. Zřejmě ale až po předčasných volbách plánovaných na říjen. |
Proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO ostře protestuje Rusko. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov alianci ve čtvrtek přímo varoval, aby Kyjevu členství nenabízela. Ukončení ukrajinské neutrality by podle něj mohlo "ohrozit mezinárodní porozumění". Zároveň obvinil Spojené státy z podpory Kyjeva ve válce na Ukrajině.
Západ přitom Moskvu kritizuje, že se do bojů přímo zapojila a že rebelům poskytuje zbraně a techniku, což Kreml popírá. Britský premiér David Cameron upozornil, že Západ bude stupňovat tlak na Rusko, dokud Moskva akce, ze kterých je obviňována, neukončí.
K TÉMATU: |
Jak se zachová NATO?
Diplomatické řešení situace na Ukrajině by mohlo znamenat, že se Rusko vyhne novým unijním sankcím. Od končícího summitu NATO se očekává, že kvůli vyhroceným vztahům mezi Západem a Ruskem podpoří východní členy aliance. V plánu je například rozmístění aliančních skladů ve východních zemích NATO či zřízení vojenských sil rychlé reakce, které budou v řádu dní schopné účinně zasáhnout na území členského státu.
Společná fotka státníků na summitu NATO v Newportu. Pózují před osvíceným...
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen opět jménem aliance vyzval Ruskou federaci, aby zastavila přesuny bojovníků, techniky a financí na Ukrajinu (více čtěte ZDE).
Zvýšit tlak na Moskvu mají chystané unijní sankce, o jejichž uvalení rozhodne EU podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda v pátek. Hollande ale naznačil, že Moskva se jim může ještě vyhnout, pokud Brusel uvidí skutečný pokrok v řešení krize.
Jeho slova v pátek potvrdil i britský ministr zahraničí Philip Hammond. Ten řekl, že Západ je připraven přijmout další sankce vůči Rusku, pokud však začne platit oznámené příměří na Ukrajině, mohou být postihy uvolněny. "Neracionálnější je pokračovat s naším plánem na uplatnění nových sankcí. Poté, pokud bude podepsáno příměří a vejde v platnost, pak můžeme uvažovat o uvolnění sankcí," řekl šéf britské diplomacie stanici BBC.
Problematické sankce
S částí připravovaných unijních sankcí nesouhlasí Česko a Slovensko. Vlády obou zemí kritizují především pasáž o embargu na vývoz zboží pro dvojí užití, které má uplatnění ve vojenském i civilním sektoru. Slovenský premiér Robert Fico stejně jako jeho český kolega Bohuslav Sobotka nepovažuje sankce za účinný nástroj, řekl ale, že Bratislava nechce v této věci narušit jednotu unie.
Sankce ve spolupráci s EU připravují i Spojené státy, podle Bílého domu jsou takřka hotovy. Odvetná opatření EU a USA by vedle ekonomických bariér měla postihnout další dvě desítky lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, jimž by byl uložen zákaz cestování na Západ a zmrazen majetek v západních zemích. Na seznamu by prý mohl být i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Severoatlantická aliance ve čtvrtek na svém summitu ohlásila, že podpoří Ukrajinu přibližně 15 miliony eur (asi 420 milionů korun), peníze mají jít především do logistiky, velitelských systémů či kyberobrany.
Boje pokračují
Pár hodin před plánovaným začátkem příměří však zní na východním a severním předměstí přístavu Mariupol znovu dělostřelecká palba, uvedly agentury AP a Reuters s odvoláním na zprávy svých reportérů a svědků z dnešního rána.
Proruští povstalci pokračují v ofenzivě ve strategicky významné oblasti kolem půlmilionového města Mariupol, jež se nachází na jihovýchodě Ukrajiny mezi Ruskem a Krymem, který Rusko anektovalo letos na jaře.
"Byli jsme pod palbou celou noc, ale pořád se nám daří udržovat povstalce v šachu. Stojí proti nám s tanky a dělostřelectvem," uvedl podle agentury Reuters velitel ukrajinských dobrovolných milicí se sídlem v Mariupolu.
#Mariupol Ukrainian medic with a piece of metal that in his opinion is a part of russian Grad Missle that hit a house pic.twitter.com/nMrmotXxqi
— Wojciech Bojanowski (@BojanowskiW) Září 5, 2014"Naše dělostřelectvo dorazilo a je rozmísťováno (na obranu města) proti rebelům," prohlásil starosta Mariupolu.
Kromě Mariupolu se před očekávaným vyhlášení příměří bojuje i o Doněck. Proruští separatisté v posledních dnech ostřelují letiště v Doněcku a ve čtvrtek tvrdili, že ho obklíčili a čekají, až se ukrajinští vojáci vzdají.
"Z širší oblasti doněckého letiště je slyšet střelba z lehkých zbraní a opakované výstřely z děl," konstatoval reportér agentury Reuters z místa vzdáleného asi dva až tři kilometry od letiště.
