Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ukrajinci - novodobí otroci

Česko

  8:34
PRAHA - Ještě před několika lety byl obchod s lidmi zmiňován jen v souvislosti s prostitucí. V 90. letech se však začala rozmáhat i jeho další forma - nucená práce. Novodobí otroci pracující v Česku nejčastěji pocházejí z Ukrajiny.
Ukrajinci v České republice často pracují jako dělníci. (Ilustrační foto)

Ukrajinci v České republice často pracují jako dělníci. (Ilustrační foto) foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Přijíždějí na turistické vízum s vidinou, že si vydělají slušné peníze a poté se vrátí domů. Možnost návratu bez peněz je pro ně často nepředstavitelná, proto jsou také ochotni přistoupit na nelidské pracovní podmínky.

„Odhaduje se, že v Česku nelegálně pracuje 100 tisíc až 200 tisíc cizinců,“ řekla LN Lucie Dorůžková ze společnosti Člověk v tísni, která se problémem pracovního vykořisťování dlouhodobě zabývá. Podle studie Mezinárodní organizace pro migraci se nucená práce týká 70 až 80 procent ukrajinských dělníků v ČR. Pracují až 16 hodin denně, místo mzdy dostávají jen směšné zálohy, ubytováni jsou v přeplněných pokojích na ubytovnách a často jsou vydíráni.
 
Kromě Ukrajinců končí v Česku jako novodobí otroci hlavně Vietnamci, Moldavané, Rusové, Bulhaři, Číňané a Mongolové. Podle nejnovější studie organizace La Strada však přibývá také případů obětí z Thajska a Indie.

„Thajsko se mezi možnými zdrojovými zeměmi objevilo v souvislosti s novými informacemi o thajských ženách pracujících v českých masážních salonech. Indové migrují dále na západ, takže ČR prozatím funguje jako překladiště,“ píše se ve studii.
Ta na základě rozhovorů s oběťmi nucené práce konstatuje, že nejvíce novodobých otroků pracuje ve stavebnictví, zemědělství a v oblasti služeb, kde nejčastěji jde o obsluhu v restauracích či úklid.

Vykořisťující práce často využívají i velké české podniky a pobočky nadnárodních společností, kterým potřebnou pracovní sílu dodávají zprostředkovatelé. Ti se obvykle na své oběti napojují již v zemi původu, kde jim slibují zařízení všeho potřebného pro práci v zahraničí. „Okamžikem překročení hranic cílové země začíná zneužívání a vykořisťování oběti. U obchodu s lidmi je často záminkou vykořisťování a zneužívání fiktivní dluh za to, že se oběť do země dostala,“ popsal Jakub Švec z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.

Výnosný obchod s lidmi
Obchod s lidmi za účelem pracovního vykořisťování přitom náš právní řád neznal až do roku 2004. A teprve před dvěma lety byl přijat paragraf, který zavádí trestnost v obchodu s lidmi za jiným účelem než prostituce.

Nevládní organizace upozorňují, že kvůli dlouholetému přehlížení problému pracovní vykořisťování prorostlo do české společnosti a stalo se obecně přijímaným faktem.

„Ve společnosti převládá akceptace a tolerance vůči nelegální práci a zaměstnávání cizinců, což je patrně hospodářsky motivované. Systém obchodování s imigranty vyhovuje a je výnosný pro všechny aktéry. Garantuje vysoké výnosy s nízkým rizikem postihu,“ konstatuje studie Potírání obchodu s lidmi v ČR společnosti Ivan Gabal Analysis z letošního jara.

I když nyní je již nucená práce postižitelná, ministerstvo vnitra i pracovníci nevládních organizací se shodují na tom, že je tyto případy těžké prokázat. Mimo jiné i proto, že oběti nucené práce si často nestěžují až do chvíle, kdy už nejsou schopny alespoň nějaké peníze domů posílat.

Autoři: