Premiér Mykola Azarov nabídl svou rezignaci již v úterý ráno. "Všechny ty těžké roky jsem dělal všechno pro to, aby se Ukrajina mohla rozvíjet jako normální demokratický stát. Bral jsem na sebe zodpovědnost za důležitá rozhodnutí, a proto se nyní mohu každému občanovi s klidem podívat do očí," citovala prohlášení Azarova agentura Interfax.
Biden opět telefonicky hovořil s JanukovyčemAmerický viceprezident Joe Biden přivítal pokrok, kterého bylo dosud při hledání kompromisního řešení politické krize dosaženo. Dosavadní kroky by podle amerického viceprezidenta "mohly vést k politické jednotě a získat důvěru ukrajinského lidu". Mohly by také přivést Ukrajinu zpět k posílení vztahů s Evropou, upevnit ukrajinské demokratické instituce a pomocí reforem urychlit cestu k hospodářské prosperitě, řekl Biden. |
Prezident Viktor Janukovyč Azarovovu rezignaci odpoledne přijal. Podle ukrajinské ústavy tak padla celá současná vláda, Janukovyč však nařídil ministrům, aby setrvali ve svých úřadech do vytvoření nové vlády.
Opozice však žádá především rezignaci prezidenta Janukovyče, který drží v zemi největší moc. Jeden z opozičních lídrů Arsenij Jaceňuk, který v pondělí odmítl nabídku na premiérskou pozici, prozatím odmítl Azarovovo rozhodnutí komentovat. Druhý předák protestujících Vitalij Kličko prohlásil, že odchod premiéra "není vítězstvím, ale jen krokem k vítězství".
Kličko žádá i abdikaci Janukovyče
Podle něj musí odejít také prezident Viktor Janukovyč. Dvaačtyřicetiletý Kličko prohlásil, že odstoupení prezidenta by bylo "logickým krokem". Demonstranti podle něj z náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva neodejdou, dokud se neobmění celé vedení země. "Azarovova vláda měla odstoupit už před více než dvěma měsíci," dodal představitel opozice.
Parlament zrušil sporné zákony
V úterý se splnil také další požadavek opozice, a sice zrušení kontroverzní legislativní úpravy schválené 16. ledna. Ukrajinský parlament na své úterní mimořádné schůzi sporné zákony výraznou většinou zrušil - pro zrušení se 361 poslanců ze 412 přítomných.
Zákony, které i pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních nebo místních úřadů nebo na nepovolených demonstracích, považovala ukrajinská opozice za jednu z klíčových překážek pro řešení politického rozkolu. Zrušení sporné právní úpravy se očekávalo, neboť se na tom opozice dohodla s prezidentem. Ihned poté, co poslanci kritizované zákony zrušili, propukl dav protivládních demonstrantů na kyjevském náměstí Nezávislosti v jásot.
ZRUŠENÉ SPORNÉ ZÁKONY
|
Opozice nyní podle Arsenije Jaceňuka, který spolu s Vitalijem Kličkem a Ťahnybokem tvoří hlavní protivládní blok, připravuje návrh zákona na vytvoření zvláštní parlamentní komise. Ta by po svém ustavení měla vypracovat ústavní dodatky, které na úkor prezidenta zvýší pravomoci parlamentu. O zřízení komise chce Jaceňuk hlasovat ještě v úterý večer. Na programu je podle Interfaxu také návrh zákona o amnestování stíhaných účastníků protivládních demonstrací.
Nepokoje se šíří na východ
Štáb "národního odporu" ve stejný den vyzval demonstranty, aby v poledne mobilizovali veškeré síly na centrálním kyjevském Náměstí nezávislosti. Opoziční aktivisté by měli podpořit poslance v jejich snaze "odvrátit konfrontaci, obnovit občanská práva a vrátit se k jednání s Evropskou unií".
Protesty se během týdne už rozšířily také do zbytku země. Na západě Ukrajiny převzala opozice kontrolu nad úřady většiny velkých měst a demonstrace sílí i na východě, kde má vládní strana tradičně silnou pozici.
Podle grafiky zveřejněné serverem zatím nepokoje nepropukly pouze v domácí baště prezidenta Janukovyče Doněcku a na Krymu, kde žije početná ruská populace.
VŠE O UKRAJINSKÉ KRIZI: |
Agentura Reuters píše, že Janukovyče varoval před vyhlášením výjimečného stavu i americký viceprezident Joe Biden. V telefonickém rozhovoru ho odrazoval od tvrdých bezpečnostních opatření, které by jen zhoršily situaci a "zavřely prostor pro pokojné řešení politické krize".
Další evropští státníci a diplomaté jsou přímo na místě. Oproti původním plánům dorazí ve středu večer do Kyjeva i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která ve středu absolvuje summit EU s Ruskem. Na Ukrajině je rovněž český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.