27. července 2011 8:07 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Unikátní plátno s vraždou sv.
Václava leželo v prachu 160 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Obří plátno sv. Václava, které bylo objeveno na půdě zámku v Kroměříži | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obří plátno sv. Václava, které bylo objeveno na půdě zámku v Kroměříži | foto: Lidovky.cz
Největší obraz sv. Václava vytažen na světlo. Ukrýval se více než 160 let na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Zapomenutý obraz od vídeňského malíře Antona Pettera strávil více jak 160 let na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži. Kolosální plátno má na šířku pět metrů a na výšku osm a půl. Největší známý obraz s námětem sv. Václava byl v době svého vzniku považován za příliš extravagantní. Skončil na půdě, natočený na válec. Poté se na něj zapomnělo a teprve v těchto dnech byl po dlouhých desetiletích opět rozvinut. Přináší dosud neznámý pohled na náboženskou malbu pozdního biedermeieru a současnost staví před otázku: Jak obraz zpřístupnit veřejnosti?

Pan arcibiskup měl výhrady

Monumentální presbytář dómu sv. Václava v Olomouci, předbělohorská architektura přinejmenším středoevropského významu, postrádal odpovídající vybavení interiéru. Tento nedostatek se snažil vyřešit olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh (1837–1853). V roce 1838 si ve Vídni předvolal proslaveného malíře náboženských námětů Antona Pettera (1782–1858). Projednal s ním namalování velkorozměrného obrazu s námětem zavraždění sv. Václava pro hlavní oltář olomouckého dómu.

Obří plátno sv. Václava, které bylo objeveno na půdě zámku v Kroměříži

Z korespondence vyplývá, že arcibiskup požadoval dramatické rozvedení námětu obrazu podle své představy. Chtěl, aby malíř jako stěžejní motiv znázornil útěk Boleslava po bratrovraždě s uloupenými knížecím insigniemi, sv. Václava se svatozáří, nahoře zjevení nebes a vznášející se anděly s palmovými ratolestmi.

Petter obraz po šesti měsících s vynaložením značného úsilí dokončil a signoval v roce 1844. Nicméně pochvaly se nedočkal. Ve Vídni, kde hotové dílo načas vystavil – kvůli rozměrům pouze částečně rozvinuté –, a ani u arcibiskupa Sommerau-Beckha v Olomouci obraz nesklidil úspěch. Malíř musel vzdorovat ostré kritice. Týkala se především přílišného zdůraznění Boleslavovy postavy v popředí. Petter námitku odmítal s tím, že Boleslav je zastíněný, naopak sv. Václava s anděly ozařuje nebeské světlo.

Obří plátno sv. Václava, které bylo objeveno na půdě zámku v Kroměříži

Arcibiskup požadoval, aby souhlasně se schválenou skicou plášť knížete Václava odnášely osoby v pozadí, ne Boleslav. Petter odpověděl, že tuto změnu nelze provést. Sommerau-Beckh mu tedy přikázal, aby knížecí korunu, meč a plášť namaloval na stupních kostela, kde je měl sv. Václav před motlitbou odložit. Arcibiskupem přikázané změny, ač se týkaly nejen detailů, ale i celkové kompozice, Petter provedl. Nicméně jej ani tak neuspokojil.

Obraz se na hlavní oltář olomouckého dómu nikdy nedostal. Byl natočen na válec a odstraněn na půdu arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde se na něj téměř zapomnělo. Až v roce 1921 jej nechal archivář Antonín Breitenbacher rozvinout, kvůli rozměrům na nádvoří kroměřížského zámku. Napsal o jeho žalostném osudu stať do Památek archeologických – a vrátil jej zpátky.

Boleslav v kroji hajduka

V šeru půdy pak obraz zůstával až do února letošního roku, kdy Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, souhlasil s jeho opětovným snesením a ověřením stavu, v jakém se zachoval. Nelehký úkol provedli pracovníci památkové péče olomouckého arcibiskupství a Muzea umění v Olomouci. I tentokrát se na kroměřížském zámku obtížně hledala prostora umožňující úplné rozvinutí obrazu. Obraz přesto okamžitě vyvolal velkou pozornost.

Obří plátno sv. Václava, které bylo objeveno na půdě zámku v Kroměříži

Překvapila jeden metr dlouhá signatura, ale také tělesnost andělů ženského pohlaví. Nejvíce však opět zaujala inkriminovaná postava ukrutného Boleslava v popředí. Je oblečena v dobově aktuálním oděvu a zbroji hajduka, tj. příslušníka volně organizovaných pohraničních jednotek na Balkáně s pověstí krutých lupičů, neukázněných a častokrát zbabělých ozbrojenců. K tomu patřil Boleslavův "tatarský vous" a kožešinová čapka se vztyčenými krempami. Naproti tomu odění sv. Václava romanticky připomínalo slovanskou minulost prvního českého světce.

Originální kompozice

Z těchto pozorování vyplynulo, že kdysi vehementně kritizovaná kompozice obrazu bude dnes naopak hodnocena jako projev originality. Největší obraz sv. Václava, jaký byl kdy namalován, volá po rehabilitaci. Zařazení obrazu do celkového kontextu Petterovy tvorby a středoevropského malířství pozdního biedermeieru si ovšem vyžádá delší čas. Neobejde se bez spolupráce rakouských historiků umění specializovaných na poznání historické malby 19. století, pro něž bude jistě znamenat velký objev.

Aby mohl být obraz veřejně vystaven, jen nutné ho nejdříve restaurovat. To nebude vůbec jednoduché: jde o vůbec největší obraz s tímto námětem, jaký byl kdy namalován. Jeho přesné rozměry jsou 850 x 510 cm. Je tedy větší, než jsou plátna Muchovy Slovanské epopeje. A poté je třeba rozhodnout, kde bude umístěn. V olomouckém dómě, jehož presbytář byl později regotizován, se pro něj kvůli jeho enormním rozměrům nenachází vhodné místo. Ze stejného důvodu nepřichází v úvahu ani galerijní využití. Naději přinesl návrh přenést toto mimořádné dílo jako trvalou zápůjčku olomouckého arcibiskupství do vyprázdněného kostela sv. Václava v Opavě. Pietně by tak obohatil významnou architektonickou památku a motivoval sponzory k příspěvkům na restaurování a instalaci tohoto doposud téměř zcela neznámého uměleckého díla. 

Největší obrazy českého malířství

- Do galerie obřích maleb lze zařadit i oponu Národního divadla Vojtěcha Hynaise z roku 1883. Měří 11,20 x 11,70 metru.

- Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou z roku 1895 vytvořil s pomocí přátel Mikoláš Aleš, s rozměry 10 x 8,5 metru je považováno za největší český obraz. * Panorama bitvy u Lipan Luďka Marolda z roku 1898 má výšku 11 metrů a jeho celková délka dosahuje 95 metrů. 

- Největší malby Slovanské epopeje Alfonse Muchy měří 610 x 810 cm.

- Díkůvzdání československého lidu generalissimu Stalinovi v roce 1951 namaloval kolektiv malířů ve složení Jan Čumpelík, Jaromír Schoř a Alena Čermáková. Plátno o velikosti 800 x 870 cm se však nedlouhou po svém vzniku ztratilo.


Ivo Hlobil, historik umění
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz