Česká republika chce uprchlíkům pomáhat na základě vlastních rozhodnutí, nikoli podle plánů EU. Prý tak hájí principy zdravého rozumu. To ve středu řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na oznámení Evropské komise o návrhu pomoci imigrantům.
K návrhu se vyjádřil také bývalý prezident Václav Klaus. Ten pokládá celý plán přerozdělování uprchlíků za tragický omyl. Říká, že jediné smysluplné řešení migrační vlny by byla dohoda zemí EU o posílání uprchlíků zpět do zemí, odkud přicházejí.
Klaus: posílejme je, odkud přišli
„Jedinou smysluplnou reakcí, kterou by mohly jednotlivé evropské státy udělat, je domluvit se, že každého uprchlíka, který sem přijede, hezky pošlou zpátky do místa, odkud přijel. Není řešením lidstva, že by se začalo migrovat po celém světě a z laskavosti a z elementárních humánních principů by se každý imigrant ubytovával někde u nás,“ soudí Klaus. „Je to tragický omyl Evropy,“ dodal.
Podle ministra vnitra Milana Chovance by Česko zvládlo přijmout dalších 500 migrantů. Evropská komise ale České republice navrhuje, aby přijala 525 lidí. Postoj Česka, které tak nadále odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů, po jednání vlády zopakoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Evropská komise oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 000 lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.
Sobotka v reakci uvedl, že Česko je připraveno vyčlenit více peněz na pomoc uprchlíkům u nás a zejména v zemích, odkud utíkají. Pomáhat chce ale na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace.
S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a „principy zdravého rozumu“. Sobotka také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47.600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie.
